Věž Opat - Mariánská

16. 4. 2023

Blahoušův projekt věž Opat se zrodil v únoru tohoto roku na naší společné zimní dovolené na Mariánské a jeho začátek byl poměrně náročný. Pro zdolání přístupové cesty bylo nutné překonat 30 cm sněhovou pokrývku, zablokovaná záda a poměrně agresivní virovou hradbu, kterou pravidelně vozí Blahoušovic rodina na dovolenou. Řekl bych, že se již jedná o jejich folklór. Poprvé jsem věž uviděl na naší společné procházce v den odjezdu, kdy jsme si krátili čekání na pana správce procházkou v okolních lesích. První dojem byl u mne dost rozpačitý, protože celá věž byla pokryta cca 5 cm vrstvou mechu, s nádhernou zelenou barvou, ale Blahouš měl jasnou vizi a hned v prvopočátku určil několik základních linií, které jsou opravdu nádherné. Následující den jsme stanovili společné datum realizace na dubnový víkend po Velikonocích.

Musím ocenit Blahoušovu prozíravost, protože využil první možný teplý den, při kterém očistil větší část věže a na mě pak zbylo už jen trocha mechoviny.  Několik dní před odjezdem jsem nervózně pohlížel do kalendáře a zkoumal předpověď počasí. Tento druh jara je poměrně chladný a bohatý na srážky a ani ve čtvrtek jsem nevěřil, že pojedu do CV. V sobotu dopoledne mi Blahouš potvrzuje, že předpověď počasí je dobrá. Nevím, jak to ten kluk dokázal, ale pravděpodobně použil všechny sakrální předměty, ukryté někde doma v knihovně, protože v neděli ráno se probouzíme do krásného slunečného dne.  Vyrážíme brzo ráno a po cestě potkáváme několik kokotů a jeden starší pár, který nás zdraví varovnými světly, což následně vyhodnocujeme jako marný pokus o zprovoznění topení. Okolní teplota se pohybuje kolem 4°C a Ostrov n/O nás vítá krásnou mlhovinou, se kterou se loučíme, jakmile opouštíme Jáchymovské hradby. Konečně přijíždíme na malé parkoviště a parkujeme pod zdí bývalého kláštera. Několikrát se zdravíme s domorodcem pravděpodobně ubytovaným v místním léčebném zařízení.

K věži jdeme po silnici do kopce a v ostré zatáčce uhýbáme na lesní cestu po turistické červené směrem na Vlčí hřbet. Místo je krásně prosluněné a my se rozlézáme na první lehké cestě Spasitelská. Následně provádíme dočišťující práce a oba si užíváme krásného dne. Taktně upozorňuji Blahouše, že jsem v rámci zajištění bezpečnosti urazil několik stupů, ale on při pohledu na moje ruce chápe mé zaujetí a posílá mě na druhou stranu věže. U druhé cesty nic neponecháváme náhodě a poctivě čistíme dopadovou plochu. Blahouš nalézá do cesty a první silový úsek přelézá s rezervou. Při výlezu ho povzbuzuji a jsem rád, když už stojí na římse. Poctivě zakládá první štand a vyvrtává místo pro borhák. Po několika minutách je jištění hotové a Blahuš může pokračovat v lezení. Následující kroky jsou jemné a prověří dobrou Petrohradsou průpravu. Nová cesta Klášterní klid je hodnocena *, stupeň obtížnosti není v tuto chvíli důležitý, protože převládá radost a hřejivý pocit nad zrealizovanou myšlenkou.

Já se pouštím za parťákem a musím uznat, že cesta je nádherná, z mého pohledu lezu na maximum. Po několika minutách sedím nahoře vedle Blahouše a oba máme pusu od ucha k uchu pozorujíc oblačnost, která nám dává najevo, že naše plány se mohou brzo změnit. V rychlosti něco zakousneme a odpočíváme u dočišťujících prací.

Já se kochám krásou SV hrany a Blahouš je již ponořen do druhé cesty. Pečlivě dočisťuje všechny možné chyty a spřádá plány. Jakmile je vše připraveno, nalézá do cesty, překonává spodní část a za chvíli oddychuje na polici. Buduje štand a nekompromisně vrtá druhý borhák, o jehož pozici chvíli debatujeme. Zbytek cesty je jen o několika krocích s malým bonusem.  Zdá se mi to až neuvěřitelné, ale i druhá cesta Novicův nářek byla vylezena dle předpokladu. Já nalézám do cesty vzápětí a hned ve spodní části nadávám, láteřím a téměř nedýchám, ale nakonec také vylézám na polici, kde funím jako parní válec. Horní část si již užívám a po několika krocích sedím vedle Blahouše.

Únava je již znát, ale jako bonus mě nechává Blahouš vylézt mojí první cestu Božský Jarin, která je ve spodní části trochu mokrá. Jsem rád, že za chvíli sedíme oba na vrcholu. Počasí se zhoršilo a není divu, že po slanění během několika minut schováváme věci před začínajícím deštěm, rychle balíme a odcházíme zpět k autu. Já jsem rád, že jsem ten víkend s Blahoušem zase přežil.:)

Závěrem bych rád poděkoval Renče, neb bez její podpory by projekt Opat a náš den nebylo možné zrealizovat.

Jarda Bábovka