České stopy v alpských chatách - Prolog
Už tomu bude řádka let, co jsme při sestupu z Glockneru spali ve Winterraumu na Stüdlhütte. Při plánování té akce jsem narazil na skutečnost, že chatu postavila Pražská sekce Alpenvereinu. Docela mě to zaujalo a začal jsem pátrat, jak to vlastně bylo se vznikem alpských spolků v naší kotlině a se stavbou chat. Poskládal jsem pár střípků z historie a fungování spolků z přelomu 19. a 20. století a první poloviny století dvacátého. Postupně se zaplnil i seznam „českých“ chat. A časem dozrála i myšlenka všechny ty chaty navštívit. Sice jsem bezděky už pár chat obešel při různých výstupech, ale po posledním sestupu 2000 metrů z Alpspitze, kdy jsem měl nohy jak konve a při nákupu v Aldi kdesi u Mnichova jsem vypadl z dodávky jak pytel cementu a z opětovného nasednutí za volant se stal těžký málem šestkový výstup, jsem konstatoval, že na lezení po kopcích jsem asi už starej a nastal čas chodit jenom po chatách. No už první chata ukázala, že to nebude zas tak jednoduché, protože nevím proč, ale naši předci postavili ony chaty v drtivé většině pod pěknými kopci. A já psychicky neustál sedět na chatě po hřebenem třítisícovek a na žádnou nevylézt :-).
Když to vyjde, postupně je obejdu všechny. A když to vydržíte číst, za pár let si z jednotlivých kapitol můžete slepit knížku :-).
Na úvod přidám ještě trochu obecné historie. Ono samotný vznik a historické proměny fungování alpských spolků by vydaly na knihu, takže jen ve zkratce. První Alpský klub vznikl v Lodýně roku 1857. Roku 1862 byl ve Vídni založen Österreichischer Alpenverein (ÖAV) jako druhý alpský spolek vůbec. Poté následovalo zakládání alpských spolků horolezci z Itálie, Francie a Švýcarska. V roce 1869 byl pak v pivnici (jak také jinak) v Mnichově založen Deutscher Alpeverein (DAV). Oba se lišily strukturou, fungováním a přístupem k horám. Avšak v průběhu let se oba spolky sbližovaly, což vyústilo roku 1873 k jejich sloučení v Deutscher und Österreichischer Alpenverein (DuÖAV). V meziválečném období musely alpské spolky na území nově vzniklé republiky oficiálně zpřetrhat své vazby na německou mateřskou organizaci a roku 1920 byl založen Verband der Deutschen Alpenvereine (VDAV), který sdružoval původní sekce DuÖAV v českých zemích. V důsledku nového poválečného uspořádáni Evropy také přišly spolky o množství chat, které se po změně hranic Rakouska ocitly v Itálii. Italská vláda je pak bez náhrady zkonfiskovala. Ani po mnoha letech vyjednávání, ani za přispění Československé vlády se je již nepodařilo získat zpět. Tyto chaty jsou pak dodnes dílem v rukách soukromých vlastníků a dílem v majetku Club Alpino Italiano (CAI). Roku 1938, po anšlusu Rakouska, DuÖAV zaniká, resp. se mění na DAV a jsou k němu připojeny všechny rakouské sekce a později, po obsazení Československa i všechny zdejší sekce.
Po konci Druhé světové války byl DAV rozpuštěn pro svou politickou angažovanost v průběhu Třetí říše. V roce 1950 byl obnoven nejprve ÖAV a poté v Západním Německu i DAV. Ve Východním Německu byl DAV zakázán až do sjednocení v devadesátých letech. V poválečném Československu k obnovení spolků již nedošlo. Především proto, že členskou základnu tvořili povětšinou sudetští Němci a po jejich odsunu nebyl nikdo, kdo by ve spolkové činnosti pokračoval. Členové původních sekcí, ač byli roztroušeni po celém Německu, v padesátých letech některé „české“ sekce obnovili. Došlo i k majetkovému vyrovnání a k odkoupení chat, které byly po ukončení války zabaveny a spadly do nucené správy Rakouského státu. Postupem doby, jak se zmenšovala členská základna, původní spolkové sekce zanikaly, nebo se slučovaly s německými, ale některé přetrvaly dodnes.
Toliko ve zkratce k historii. A kde nejlépe začít putování po chatách, než na Sudeťácké chatě :-)?
*Ota Pavlas*
Pokračování příště.