Princip vrstev

1. Úvodem

Už staré pořekadlo praví, že : "Neexistuje špatné počasí, ale jen nevhodné oblečení" a pro horolezce, kteří se pohybují v extrémních podmínkách toto platí dvojnásob. Hodně přitom záleží na několika faktorech, zejména na :

·      Pohybu - je rozdíl mezi stoupáním do prudkého svahu nebo stáním na štandu

·      Zátěži - je rozdíl mezi batohem s plnou výstrojí a výzbrojí, který může mít váhu i kolem 30kg nebo malým batůžkem se základními potřebami

·      Počasí - je rozdíl jestli je sluníčko nebo fouká studený vítr

Na všechny tyto okolnosti musí být horolezec připraven, pokud chce ctít pravidlo šťastného návratu, a proto si musí vybrat vhodné oblečení na tu kterou aktivitu. Nejoptimálnějšími vlastnostmi materiálů by byly naprostá nepromokavost, úplná prodyšnost a větruvzdornost, ale žádný stoprocentně dokonalý materiál nebyl dosud vyvinut.

 2. Vlastnosti

Nepromokavost a prodyšnost jsou vlastnosti ve vzájemném protikladu. Jinými slovy, čím větší nepromokavost, tím méně je odváděn tělesný pot. Naopak, je-li látka vysoce prodyšná, má menší schopnost chránit naše tělo před proniknutím vody. Při výběru bychom se měli řídit základními parametry, které určují vlastnosti daného materiálu.

Popis vlastností :

·      Nepromokavost – je schopnost odolávat proti proniknutí vody, udávaná výškou vodního sloupce. Ve skleněném válci se měří výška vodního sloupce, při kterém tkanina propustí první kapky vody. Obecně je nazýván materiál nepromokavý od 1,5 m vodního sloupce, ale je třeba vědět, že usednutí do mokra je namáháno asi 5m vodního sloupce, zakleknutí asi 12m vodního sloupce a pád nebo opření o loket asi 20m vodního sloupce.

·      Větruvzdornost - je schopnost materiálu účinněji bránit proti pronikání větru při zachování prodyšnosti.

·      Prodyšnost – je schopnost propouštět vodní páry produkované lidským tělem směrem ven. Častěji používaná jednotka MVTR udává, kolik gramů vodní páry je schopno se odpařit za 24 hodin přes metr čtvereční měřené látky. Při chůzi vyprodukujeme 5-10 000 g/m² za 24 hod., při běhu již 20-28 000 g/m² za 24 hod a při extrémní fyzické zátěži až 40 000 g/m² za 24 hod.

 3. Zásady oblékání

Aby lidské tělo bylo ve správném tepelném komfortu, musí pracovat jen v úzkém rozsahu teplot, kdy je produkce tělesného tepla v rovnováze se ztrátami. Pod hranicí tepelného komfortu je tělu zima a nad touto hranicí produkuje tělo pot, kterým se zbavuje přebytečné tepelné energie a ochlazuje se. Přičemž množství potu je přímo úměrné stupni překročení tepelného komfotu. Dlouhodobý pobyt těla pod i nad hranicí tepelného komfortu může zapříčinit podchlazení nebo přehřátí, které mohou způsobit i smrt.

Pro udržení těla v tepelném komfortu je třeba mít k dispozici několik vrstev správného oblečení, které se budou přidávat nebo ubírat podle aktuálních podmínek. Hovoří se o principu tzv. "cibulových slupek". Čím více tenkých vrstev oblečení je k dispozici, tím jemnější a přesnější je odstupňování. Základní rozdělení oblečení je to těchto vrstev :

·      Základní - odvádí vlhkost od těla a udržuje optimální pohodu v okolí kůže

·      Izolační - tepelně izoluje a pomáhá odvádět vlhkost od těla

·      Ochranná - chrání všechny spodní vrstvy před vnějšími vlivy

Přičemž izolační vrstva bývá rozdělena do více tepelně rozdílných vrstev z důvodu jemnějšího odstupňování oblečení. Také je možné jako ochrannou vrstvu použít větruodolné matriály. Pro správné oblékání slouží tyto zásady :

·      Větší množství slabších vrstev - skládat oblečení raději z většího množství slabších vrstev než z mála vrstev silných.

·      Dostatečné množství vhodného oblečení - v každém okamžiku je třeba mít možnost vzít z báglu jednu nebo dvě funkční vrstvy, nejlépe jednu izolační a jednu ochrannou.

·      Oblékat se co nejméně - je třeba zamezit pocení, takže je nutné udržovat tělo na spodní hranici tepelného komfortu, ale bez pocitu chladu. Někdy je vhodné zajistit tepelnou rovnováhu snížením zatížení.

·      Reagovat včas na změnu podmínek - po zahájení postupu co nejdříve odložit horní vrstvy a zamezit tak pocení, při zastavení naopak zamezit ztrátě tepla oblečením horních vrstev. Někdy může pomoci svlečení nebo oblečení čepice nebo rukavic či vyhrnout rukávy, protože hlava a ruce se výrazně podílejí na tepelných ztrátách.

·      Oblékat ochrannou vrstvu co nejpozději - nejsprávnější místo ochranné vrstvy je při postupu v batohu, pokud není mokro samozřejmě, to je lepší použít nejdříve větruodolný materiál, protože má vždy větší prodyšnost než jakékoliv nepromokavé materiály.

·      Větrat, větrat, větrat - oblečení vhodně utěsňovat podle vnějších podmínek, ale vždy co možná nejméně, takže větrací otvory, manžety a stahovačky nechávat otevřené.

Sušit, sušit, sušit - mokré oblečení ztrácí více či méně část tepelně izolačních vlastností a navíc je těžší, proto je nutné sušit při každé příležitosti, např. při pochodu na batohu.