Poslední sezóna

Martin Jech

Juniorská závodní sezóna je minulostí a nezbývá než shrnout úspěchy a neúspěchy. O prvních třech mezinárodních juniorských závodech jsem se již zmínil v článku: „Tři závody – tři prohry“. Nyní bych se chtěl trochu rozepsat o posledních dvou závodech, což byl Evropský pohár v Mitterdorfu a Mistrovství světa juniorů v Arcu.

8. - 9. 8. Evropský pohár juniorů – Mitterdorf (Rakousko)

Na tento závod, který byl letošním posledním závodem EPJ, jsem zpočátku ani neplánoval jet a rozhodnutí jsem změnil až na základě doporučení Tomáše Bintera.

Závod se konal na venkovní stěně Lezecké akademie v Mitterdorfu a kombinace venkovní stěny, extrémně teplého počasí a kolmých profilů z tohoto podniku udělala velmi nechutnou záležitost.

To mě však nezastrašilo v boji o finálovou desítku. První kvalifikační cestu jsem zvládl slušně a mohl jsem se alespoň na chvíli těšit průběžným 1. místem v cestě, které však nevydrželo příliš dlouho. V cestě nakonec končím 10., což znamená dobrý začátek, ale nutnost podat skvělý výkon i ve druhé kolmé cestě, která se lezla v nejteplejší části dne.

Vzhledem k podmínkám a faktu, že se lezlo převážně po boulích, se mi nelezlo příliš dobře. Postupně překonávám padací místa ve spodní části a zastavuje mě až oblina na dohled topu, kde všichni bojovali už o samotné udržení. Mě se daří přidat krok z ní, což mi vynáší 3. místo v cestě a postup do mého vůbec prvního finále na EPJ v součtu z 8. místa.

Finále se konalo další den dopoledne a naše finálová cesta byla prozměnu v největším převise. Celkem se jednalo o velmi nevyrovnanou cestu se slušnými odpočinky, dokonce jedním kolenem s možností netopýra. S touto cestou jsem se již nesrovnal tak dobře a patřilo mi taktéž 8. místo. Výsledek pod mými možnostmi mě v tomto případě však nemrzel tolik, neboť byl zastíněn radostí účasti ve finále na EPJ, o které jsem si nemyslel, že se mi někdy v životě podaří.

28. 8.  -6. 9. Mistrovství světa juniorů – Arco (Itálie)

Po třech letech se Mistrovství světa juniorů konalo zas jednou v Evropě. Na tento závod jsem se velmi těšil, tvrdě se připravoval a plán byl jasný. Postoupit do semifinálové šestadvacítky, což mi o pouhé „+“ uteklo před dvěma roky v Kanadě a bojovat o účast ve finále.

První kvalifikační cestu jsem zvládl obstojně. 21. místo v cestě bylo dobrým základem a nabízelo i jistou rezervu pro druhou kvalifikační cestu, která se lezla 2. den.

Druhá cesta by se dala rozdělit na dvě části. Nástup a vytrvalostní dolez, které byly odděleny nejistým krokem přes spoďák, z kterého spadlo velké množství lezců.

Spodní částí cesty se mi dařilo prolézt bez zaváhání, pak se mi bohužel nepodařilo ke kroku přes spoďák dobře srovnat, při dochycení mi vyjely nohy a v cuku letu jsme stál na zemi.

Okamžitě mi bylo jasné, že jsem šanci na semifinále ztratil a celkově jsem se umístil na 33. místě.

Posledním juniorským závodem bylo Mistrovství republiky mládeže v Chocni. Navzdory tomu, že mi málem uletělo letadlo v Pekingu při cestě ze SP ve Wujiangu, jsem tento závod stihl a stačilo se poprat s časovým posunem a ostatními soupeři.

Zde jsem si na rozdíl od Mistrovství světa vše pohlídal a zakončil své působení v juniorech 2. titulem juniorského mistra republiky.

Jedna životní část skončila, ale není třeba zoufat, nyní se mohu plně koncentrovat na závody dospělých.

Martin Jech

Sponzoři: Horoklub Chomutov, Lezecké centrum SmíchOFF

David Urbášek a Monika Brkalová