Mistrovství světa seniorů, Gijon-Španělsko

Martin Cliffhanger Jech

8. - 14. 9. 2014

V první polovině září se ve Španělském Gijonu konalo Mistrovství světa dospělých v lezení na obtížnost.Tento závod bych označil za vrchol nejen mé letošní sezóny, ale i mé prozatímní lezecké kariéry.Pro trénink jsem zvolil lezecké stěny v rakouském Imstu a Innsbrucku, které jsou díky cestám od licencovaných stavěčů snad nejlepším tréninkovým centrem na světě.Zde jsem strávil dva týdny letních prázdnin těsně před Mistrovstvím a po těchto dvou týdnech jsem byl v té nejlepší možné formě.

Po návratu z Rakouska jsem se doma příliš neohřál a po čtyřech dnech jsem zas odjel do Brna, odkud jsem pokračoval s Adamem Ondrou a Ivou Vejmolovou na jih.Cestou jsme se zastavili na poslední ladící tréninky opět v Innsbrucku a později na jedné relativně neznámé stěně ve Francii.2200km nám zabralo příjemným tempem 4 dny.

Hned následující den (10.9.) po našem příjezdu se konala kvalifikace mužů v obtížnosti.

Zde krom mně startoval Adam Ondra, Tomáš Binter a Jan Jeliga.V ženách to byla Eliška Vlčková, Edita Vopatová a Iva Vejmolová.

Jak bylo již předem naznačováno, celé Mistrovství byl tak trochu závodem pro jednoho muže, tedy pro Španěla Ramona Juliana Puigblanqueho.Tento Španělský silák je známý nejen svým malým vzrůstem, ale hlavně obrovskou sílou a brutální vytrvalostí.Mohli jsme tedy očekávat dlouhé cesty spíše vytrvalostního, než bouldrového charakteru.To se z části vyplnilo a cesty na tomto závodě opravdu nebyly tak silové, jako ty, které jsme mohli vidět na letošních SP.

Ve své první kvalifikaci, která byla výrazně natékací, jsem trochu bojoval s nervozitou a nevyvaroval jsem se menších chyb, které mě stály potřebnou sílu pro dotažení kroku do lepšího chytu, ve kterém jsem spadl.Tento výkon mi vynesl 49. Místo.

Druhá cesta byla také výrazně vytrvalostní, s rozdílem, že se ve spodní části nacházely dva bouldry.První technického rázu, druhý silového rázu.Oba bouldry jsem měl přesně vymyšlené, ale ve chvíli, kdy jsem dolezl do technického problému, každé jiné řešení se mi zdálo schůdnější, než řešení, které jsem si vymyslel..Vyzkoušel jsem tedy asi 4 varianty, než jsem se dostal ke svému vymyšlenému programu.Ten pochopitelně zafungoval okamžitě, ale bohužel jsem si zdlouhavým řešením unavil pravou ruku.Po dalších dvou krocích se dostávám do druhého, silového problému.Zde mi však již chyběla síla, kterou jsem ztratil o dva metry níže a ačkoliv krok jsem dotáhl, oblinu na struktuře jsem už neudržel.V této cestě jsem na 53. Místě, což mi v součtu s první cestou řadí na 57. Příčku.

Jan Jeliga se umístil na děleném 58.-60. Místě, Tomáš Binter na 46. Místě a Adam s dvěma topy postoupil do semifinále.

V ženách se umístila Eliška Vlčková na 36. Místě, Edita Vopatová na 32. Místě a Iva Vejmoolová se zasloužila o velký úspěch českého ženského lezení, když postoupila do semifinále z 22. Místa.

Ve šestadvaceti členém semifinále se Adamovi daří opět topovat a právě s Ramonem Julianem postupuje do finále z děleného prvního místa.

Iva Vejmolová velmi solidním semifinálovým výkonem skončila na 23. Místě.

Ve finále se ukazuje, jak moc šli stavěči Ramonovi na ruku.Finálová cesta nebyla pouze strašně dlouhá, ale byla plná výměn a špatných odpočinků, kde vycházela noha jen Ramonovi.

Adam šel na řadu jako sedmý, tedy ještě před Ramonem a podal naprosto fenomenální výkon, když spadl tři kroky pod topem.Tímto výkonem se Adam zařadil na vedoucí pozici a všichni jsme s nervozitou čekali, jak se s cestou vypořádá Ramon.Ten několikrát málem spadl v místech, která mu měla sedět a ve vrcholných partiích vypadal na upadnutí.Sedm kroků pod topem však vykozil na chytech (Které ostatní v těch samých chytech měli někde u prsou…), pohodlně vyklepal a nám všem vytvořil na čele mnoho vrásek.Betonově dolezl pod krok, ve kterém spadl Adam, dal si patu (Která tam mimo jiné byla taky jen pro něj…), ale ta mu sjela, kyv neudržel a spadl.V tu chvíli bylo jasno.Adam je MISTR SVĚTA.

Nejsem typ člověka, který by se rozplakal nad každou kravinou, zde jsem ale slzičku uronil.Nejen kvůli Adamovi, ale i kvůli Jain Kim, která v ženách fenomenálně vyhrála.

Samotný závod pro mě byl obrovskou zkušeností a zpětně jej považuji za poměrně vydařený, ačkoliv nebýt drobných chyb, umístění mohlo být ještě o něco lepší.Tento závod mi však opět dal informaci, kterou jsem schopný aplikovat do tréninku tak, aby další závody měli opět vzrůstající tendenci…

Martin Cliffhanger Jech

Sponzoři:Horoklub Chomutov, Saltic