Dopito, dotancováno, doslaňováno – Hubertus u Karlových Varů

Milan "Svinčo" Svinařík

Listopad 2012

Šéfredaktor Mantany mě pověřil, abych sepsal pár řádek o letošním posledním slanění našeho Horoklubu. Tak tedy - kdo někdy něco organizoval pro větší dav, tak ví, že je to vesměs pakárna, za kterou nemá cenu čekat žádný vděk. Jsa si vědom tohoto faktu, jsem celé sobotní dopoledne bez reptání následoval Dejvinu, která se již po několikáté zhostila organizování bojové hry, ačkoliv s pošramocenou rukou a zápalem plic by měla spíš relaxovat doma. Všichni se nakonec pro bojovku nadchli. Někteří až moc! Týně diagnostikovali v nedaleké nemocnici otřes mozku po té, co s ní Ungřík nechtěně šlehnul o zem při přenášení dřevěného hranolu. Jana von Ústí (Pájovka) si zas přivodila srdeční arytmii při rvačce o šátky.  Takže určitě nejen za sebe, musím Dejvině a Tomovi vyslovit díky za skvělý scénář sobotního dopoledne.

Někteří z vás namítnou, že jsem přeskočil páteční přípravný večírek, kterému důvěrně přezdíváme „Páteční kytarořev“. Výhodou tentokrát oproti jiným ročníkům bylo to, že se sešlo vícero muzikantů (3 kytary, 1 basa, 1 flétna, 1 housle), takže žánrově jsme pokryli téměř celý vesmír. Večírek samotný by vydal na separátní článek, ale pokud to mám ve stručnosti shrnout, tak bych řekl: „Bylo to tradičně falešné, nerytmické a hlučné, ale výborně jsme se u toho bavili.“  Takže dávám osm bodů z deseti. Celkem nás tam křepčilo asi třicet homo sapiens s postupem času se měnících na homo debilis. Velmi mile mě překvapila účast našich mazáků ze staré gardy (Meky, Fery, Čára, Štěpán) a taky již tradiční posily ze spřátelených oddílů z Ústí nad Labem.

Ale zpět k sobotě – po té, co se venku dobojovalo a na nedaleké Šemnici slanilo, se zasedlo do hospody, a povídalo, jedlo a pilo až – až kde se vzal tu se vzal Fox ta liška podšitá, který se svou ALBUMáckou squadrou rozjel malý country bál. Horolezci obvykle netrpí ani hudebním sluchem ani smyslem pro rytmus, takže taneční kreace na bluegrassovky chvílemi připomínali powerplay v hokeji. Byla to taková malá obdoba televizní show Stardance. Akorát body se neudělovaly. Hudebně taneční program několikrát zpestřili tradiční soutěžky v požírání tatranek, pití piva na ex a podlézání stolu.  Něco po desáté naskočila ze střídačky kapela Bee Bee Band, která svým bluesrockovým repertoárem roztančila i ty poslední polena (včetně mě), která zatím stála v koutě. Někdo tancoval ve dvojici, někdo ve skupině, někdo sám. Například Bárt tančil sám s pivem v ruce a s přivřenýma očima pokyvoval svou vlasatou hlavou do rytmu, což značilo, že muzika je very good a já věděl, že jsem vybral dobře. Kluci z Bee Bee Bandu vydrželi hrát až do dvou po půlnoci. Ale paní vrchní ještě neměla vyhráno. Hudební nenasytové z Horoklubu a Albumu ještě hodinu džemovali, až i oni nakonec vyklidili pozice. Jen úplně nejfanatičtější jádro – Bárt se svým sacím komandem – ještě pokračovali v muzicírování venku pod slunečníkem (za tmy, mlhy a mrholení) až do šesti do rána.

Neděle – u snídaně s hrůzou zjišťuji, že fotosoutěž vyhrál Blagodan-Pytlič- Krajinu-Náhodně-Kompaktem-Vyfotič, který se z toho upřímně radoval a poškleboval majitelům dražších fotoaparátů, jejichž veledíla zůstaly ve všelidovém hlasování za ním. Náladu mi spravil pohled na sací komando, zejména mýho bráchu, kterýmu se setrvačník točil ještě ze včerejška dost rychle. Zatímco ostatní snídají vajíčka, sací komando si dává pivo. Sedíme, snídáme a vstřebáváme dojmy. Konstatujeme, že muzika se hodně povedla. Lidi to říkali. Venku je hnusně a leje. Postupně se všichni vytratili a autama odfrčeli za svým tím svým, jen brácha a Bárt vyhrožují, že půjdou vandrem na vlak. Nakonec nešli. Narvali se v šesti k Veronice do auta.

Na závěr bych ještě chtěl poděkovat paní vrchní, která oproti jiným z minulých ročníků fungovala skvěle a vůbec neprudila. A to už dnes není také samo sebou, což notoričtí „slaňovači“ dobře ví. J

PS: SMS od Bee Bee Band pro Horoklubáky: „A vy jste byli výborný publikum, to se hned jináč hraje. Když budete chtít, tak se opět ozvěte. Rádi přijedem. Nashle.“