Co nás asi čeká koncem roku 2012?

Jířa Šťastný

V článku, který vyšel v Mantaně v lednu, jsem trochu rozebral dostupná proroctví o případném konci světa, který má přijít koncem letošního roku, s největší pravděpodobností 21. 12. 2012.  Prakticky ze všech proroctví je zřejmé, že se nebude jednat o konec světa jako takového, ale že s největší pravděpodobností dojde k ukončení jednoho cyklu a začátku cyklu nového, tj. k přechodu od času chaosu a válek do času míru a lásky.  Já osobně si ale nedokážu představit, že by lidé ze dne na den změnili své těžce materiální myšlení a začali se věnovat svému duchovnímu rozvoji a pozitivnímu myšlení.  Aby si lidé opět začali pomáhat a více si všímat svých blízkých, k tomu by podle mě musela přijít nějaká přírodní katastrofa.  Když to fungovalo po povodních, tak to určitě bude fungovat i při jiné katastrofě.  Vždyť kdy jindy jsou si lidé nejblíže, než když je potká nějaké neštěstí?  Je to sice smutné, ale myslím si, že je to jediná cesta, jak dosáhnout změny myšlení lidí.

Možná si teď v teple svého pokoje či kanceláře říkáte, čím by nás asi tak mohla příroda tak zaskočit?  Myslím, že když příroda bude chtít, tak s námi může zatočit celkem snadno.  Málokdo si již dnes uvědomuje, nakolik jsme všichni závislí na energiích.  Bereme totiž jako úplnou samozřejmost, že nám jde elektřina, teče voda a funguje plyn.  Neumíme si představit, že by na delší dobu došlo k nějakému výpadku, který by rychle nikdo neopravil.  Vždyť na to máme přeci velké firmy s dostatečným vybavením.  Jenže nikdo nepočítá s extrémy, kterými by nás mohla příroda trochu prověřit.  Co když třeba přijde silná sněhová bouře, která strhá stožáry vysokého napětí?  Nebylo by to poprvé, co by se něco takového stalo.  Asi si teď říkáte, že v tu chvíli je někdo vyrazí opravit, ale co když napadne tolik sněhu, že se nikdo nikam nedostane?  To se sice už dlouho nestalo, ale jak říká jedno z Murphyho pravidel: „Co je byť jen teoreticky možné, se jednoho dne určitě stane“.  Podívejte se schválně, jaké byly srážkové úhrny při velkých povodních za poslední roky.  Kdyby tolik vody spadlo v zimě, tak máme všude tolik sněhu, že si s ním silničáři neporadí ani za měsíc.  A co kdyby po sněžení k nám příroda poslala od východu nějaký ten arktický vzduch, jak se často stává, ale opět v trochu extrémnějším provedení?  Pak už by nevyjel vůbec nikdo, protože většina motorů velkých aut je naftových, a ty zamrzají již při -20°C.  A komu by se taky chtělo ven, když by tam bylo třeba -30°C?

Málokdo si uvědomuje, že pokud by opravdu došlo v zimě k delšímu výpadku elektrického energie, tak přestane jít i plyn, který k nám ženou elektrická čerpadla a nepoteče ani voda.  Dokážete si představit, jak bude vypadat takový nevytápěný byt v paneláku, když bude venku hodně mrznout?  Jediné místo, kde bude v tuhle chvíli aspoň trochu teplo, bude sklep.  Ale příroda by mohla vytáhnout ještě jeden trumf, a sice prudké oteplení.  Kdyby najednou roztálo tolik sněhu, tak žádná přehrada nemá šanci to vydržet a minulé povodně by už vůbec nestály za řeč.

Je to sice trochu moc „kdyby“ najednou, ale každý, kdo už strávil nějaký čas v přírodě, ví, jak nás občas dokáže překvapit.  Nejlépe je to patrné na horách, kdy ačkoliv jsme obvykle vybaveni tím nejlepším outdoorovým vybavením, tak někdy jde doslova o život.  A to by mohla být velká přednost horolezců.  Každý má doma nějaký ten spacák, stan a vařič, se kterým by případné nástrahy přírody mohl zvládnout.  Důležité ovšem bude, být tzv. „ve správný čas na správném místě“, protože teplý spacák doma je sice pěkný, ale v práci nebo na cestě v autě je vám celkem k ničemu.

Anebo bude vše jinak?  Poslední dobou se internetem šíří zpráva, že 21. 12. 2012 v 11.00 hod. má nastat doba temna, která má trvat po dobu tří dnů, tedy absolutní tma, dokonce možná ani žádná gravitace, zvuky, totální výpadek elektřiny apod. Laboratoře NASA prý oznámily, že je v brzké době možný přechod skrz galaktické "nulové pásmo".  Tato zpráva sice byla hned vyhodnocena jako HOAX (poplašná zpráva), ale kdo ví? 

Ať se stane cokoliv, byl bych hrozně rád, kdyby se něco stalo, protože to, co se děje momentálně v celém světě, je už dlouhodobě neudržitelné.  Pokud jste si ničeho v televizních novinách nevšimli, nedivte se, v tomto typu zpravodajství se s takovými zprávami nesetkáte.  Kdyby vás to přeci jen zajímalo, podívejte se např. na film Rozkvět (Thrive) z roku 2011, který současnou situaci ve světě výborně popisuje.  Pokud si budete chtít ověřit některé základní teorie z tohoto filmu, najděte si na internetu informace o výzkumech Nikoly Tesly, který již více než před sto lety navrhoval využití tzv. „volné energie“ a jak s ním dopadl.  Podobný osud stihl i jeho žáka Otise Carra a další, kteří se v minulém století snažili tuto technologii uvést do praxe.  Současným propagátorem této technologie je íranský vědec dr. Keshe, který raději uprchnul do Bruselu, odkud své patenty nabízí zdarma všem vládám světa.  Třeba je právě tento výzkum ono „světlo na konci tunelu“, které nám nakonec otevře oči.

Jířa