Běh na Jedlák 2012

Jířa Šťastný

            V sobotu 17.11.2012 se uskutečnil již devátý ročník této významné akce, pořádané Horoklubem Chomutov. Trať končí na vrcholu Jedláku v nadmořské výšce 851 m, má převýšení 528 m a v nekratší variantě délku zhruba 3,5 km.  Na startu ve Vysoké Peci se sešlo asi 15 účastníků, z toho devět běžců a běžkyň, ostatní byli „pěšáci“, kteří si šli trať jenom projít.  Letošní klimatické podmínky byly opět výborné, protože po sněhu nebyla ani památka, takže bylo zřejmé, že se poběží na hranici traťových rekordů. 

            Já jako obvykle odjíždím ještě před startem na vrchol, abych zde mohl měřit cílový čas.  Tentokrát se nemusím bát, že tam nedojedu kvůli závějím, ale opět by mě mohla zastavit závora.  Před Boleboří volá LeToš, že je čas startovat.  Zastavuji auto u krajnice, LeToš přesně v 11.00 hod vydává startovní povel, já zapínám stopky a závodníci vyráží na trať.  Pokračuji dál na Lesnou a za chvíli přijíždím k závoře.  Ačkoliv LeToš s lesáky včera domluvil, že mají nechat závoru otevřenou, je zavřená.  Jelikož jsem na to spoléhal, mám v autě spícího Davídka, takže letos do cíle pěšky jít nemohu, jako jsem to udělal vloni.  Deivina neváhá ani vteřinu a ačkoliv má zablokovaná záda, bere si prezenční listinu a termosku a odbíhá do cíle.  Za chvíli přichází Petr, kterému dávám sušenky a čekám v autě u závory, jak to dopadne.  V 11 hod 29 min mi volá Martin z vrcholu, že už tam doběhl a nikdo tam není.  Dávám mu instrukce, aby psal všem dobíhajícím časy a počkal na Deivinu.  Dvě minuty po Martinovi přibíhá na vrchol Hynek.  Další běžci mají ztrátu přes 10 minut.  Třetí přibíhá Pepča, pak Easy, Broněk se Šiškou, Párek a nakonec Hanka.  Mezitím přijíždí k závoře lesáci a odemykají jí, takže můžu projet dál.  Davídkovi se zpět do autosedačky evidentně nechce, a tak než abych poslouchal celou cestu křik, raději si ho beru na klín a řídíme spolu.  Cestou nabíráme do auta docházející závodníky, a když už jsme všichni, tak se vracíme zpátky do hospody na Lesnou.

Po vydatném obědě LeToš vyhlašuje výsledky, předává všem účastníkům diplomy a vítězům putovní pohár s názvem akce a jmény nejlepších běžců. 

Ačkoliv se letošního ročníku nezúčastnilo moc lidí, i tak bych ho zhodnotil jako vydařený.  Jelikož se na startu opět nesešel Pepíno s Martinem, nebylo možné porovnat, kdo je lepší.  Ale Martin Pepínův traťový rekord nepřekonal, tak uvidíme příští rok, třeba už se konečně sejdou a rozdají si to.

                        Jířa