Talweg VIIIa – Hőllenhund - Rathen

Blahouš Kluc

Září 2011

Velké množství vody uplynulo v Labi a mnoho vylezených cest si připsal Pavel do svého deníčku. Ale nezapomíná a plní několikaletý slib, že mě vytáhne Údolkou na „Helepsa“. Už podruhé, tentokrát v sedáku, stojím pod nástupem žluté stěny, která snad nemá chybu. Od toho zaklánění bolí krk. Nastoupit do cesty není pro parťáka problém. Ta suverenita lezeckých pohybů a odlezené metry od posledních provázaných hodin vyráží dech. Chvílemi nečekaně padne pár kapek a je slyšet seshora jen takové konstatování, že vlhkost je nepříjemná, a proto je třeba dírky mačkat trochu víc. Parťák míjí první kruh snad v 30ti metrové výšce a svůj koncert protahuje až ke druhému kruhu ve dvojnásobné výšce. Jen se usadit a dát pokyn druholezci k pohybu. První dotyk se skálou není nepříjemný, jen trochu stísněný. Hledání té správné dírky nebo toho vhodného bočáku v nepřehledném moři chytů je obtížné. To nakonec vede ke dvěma nekonečným pádům do lana. Ale dotyk studeného kovu kruhu je výsadou odvážných a troufalých. Další metry ubíhají a je těžké vnímat dopadající kapky na tělo lezce, pozorovat boj lezců na vedlejší věži nebo naslouchat tradiční hudbě donesené od řeky. Upřímná radost při dosažení stanoviště kamaráda a zvědavost, co se skrývá dál. Rychle přendat matroš, nakufrovat houpající se lano z bezedné hloubky, aby tolik netáhlo a s napětím sledovat další kroky soustředěného Pavla. Při jištění je čas vyklepat nateklé ruce a prohlédnout si romantické okolí plné bochanovitých skalních útvarů. Slunce konečně převzalo vládu nad oblohou. Jen škoda, že jsme zapomněli foťák. V sedáku a utažených lezečkách brní nohy, ale spraví to několik poskočení proti stěně. Kolik stejných nadšenců už sedělo u kruhu po Dietrichu Hasse z roku 1955?!  Myšlenky přeruší pokyn k dalšímu postupu. První jemné kroky, a pak následuje příjemné lezení již rozlezeného poustevníka. Po dalších 20ti, 30ti metrech konečně vrchol, jiskřící oči obou zúčastněných a chlapský stisk ruky. Zápis do vrcholové knihy nikdy neomrzí a už jen dolů zajímavým slaněním podtrhující předchozí zážitky.

Parťák nemá nikdy dost, a tak následuje jeho přelez cesty No mobbing IXb. Já si ještě zastepuju pod kruhem v 10-ti metrové výšce v Alter Weg V na Gansscheibe a povedený výlet můžeme zapít v hospodě u řeky, než nám přijede přívoz. Díky kamaráde.