Běh na Jedlák 2011

V sobotu 26. 11. 2011 se uskutečnil již osmý ročník této významné akce, pořádané Horoklubem Chomutov.  Na startu ve Vysoké Peci se sešlo asi 15 účastníků, z toho šest běžců, ostatní byli „pěšáci“, kteří si šli trať jenom projít.  Letošní klimatické podmínky byly výborné, protože po sněhu nebyla ani památka, takže bylo zřejmé, že se poběží o nový traťový rekord.  Trať má převýšení asi 500 m a končí na vrcholu Jedláku v nadmořské výšce 851 m.

            Já jako obvykle odjíždím ještě před startem na vrchol, abych zde mohl měřit cílový čas.  Tentokrát se nemusím bát, že tam nedojedu kvůli závějím, ale je mi jasné, že tam budu muset dojít pěšky, protože včera byla závora zavřená.  A opravdu, závora je zavřená i dnes, tak odvážím auto k hotelu na Lesnou a vyrážím pěšky.  Za chvíli mi volá LeToš, že je čas startovat.  Přesně v 11.00 hod. vydává LeToš startovní povel, já zapínám stopky a závodníci vyráží dole ve Vysoké Peci na trať.  Je mi jasné, že Pepíno bude na vrcholu okolo půl dvanácté, a že to budu mít jen tak tak, takže také radši občas popoběhnu. 

Zpocený dorážím na vrchol před půl dvanáctou, vyndávám výsledkovou listinu, foťák a stopky a za pár minut opravdu doráží Pepíno v novém traťovém rekordu 27:17 min.  Dávám mu napít čaje z termosky, a aby nevychladnul, tak běží zpátky dolů naproti ostatním.  Zhruba za deset minut se k cíli blíží další dva závodníci, tedy spíš závodnice, protože je to Deivina s Radkou a obě to stihnou pod 40 min.  Deivině se povedlo vylepšit traťový rekord, pro změnu v ženské kategorii, na krásných 37:41 min. Chvíli po nich dobíhají další dva běžci: nejprve Easy, a pak nečekaně zleva přibíhá Honza Unger.  Všichni se srocují na vrcholu, dostávají tatranky, čaj a čekají na posledního běžce, kterým je Luděk Urban.  Ten dobíhá za pár minut, takže startovní pole běžců je na vrcholu kompletní.  Za zhruba 20 min. přichází na vrchol pěší skupina holek (Martina, Pavlína a Hanka), které doprovází Pepíno.  Z druhé strany se ještě blíží skupinka s Letošem, ale protože na vrcholu dost fouká a je zima, tak jim jdeme naproti.  Na zahřátí dostáváme slivovici a společně odcházíme na Lesnou na oběd.

Po vydatném obědě LeToš vyhlašuje výsledky, předává diplomy a vítězům putovní pohár s názvem akce a jmény nejlepších běžců. 

Ačkoliv se letošního ročníku zúčastnilo asi nejméně lidí v celé historii, i tak bych ho zhodnotil jako vydařený.  Doufám, že příští rok se na startu sejde celá klubová běžecká elita, aby se ukázalo, kdo je opravdu nejlepší.

                                                                       Jířa