Soutěž o „Největšího škodiče Horoklubu roku 2010“

Jířa Šťastný

                Když se podívám na počet všech členů Horoklubu Chomutov a počet vrácených „Škodičových zpovědí“, tak musím konstatovat, že pro většinu našich členů je vyplňování tohoto formuláře zřejmě jen ztrátou času.  Jinak si neumím vysvětlit fakt, že se jich ke mně každý rok dostane jen zhruba patnáct.  Myslím si, že je to škoda, protože ačkoliv jsou nejvíce odměněni samozřejmě jen ti nejlepší, tak drobná odměna je vždy přichystána pro každého.  A to proto, abychom vyplněných formulářů dostali co nejvíce.  Je to totiž jedna z málo šancí, jak se něco dozvědět o činnosti našich členů, protože na klubové schůze prakticky nikdo nechodí (což je škoda, porotože je tam vždycky sranda) a na „Posledním slanění“ zase nemá nikdo čas si dělat poznámky.

                Když bych tedy měl shrnout výsledky z roku 2010, tak základní informace jsou uvedeny v této tabulce (seřazeno podle počtu bodů):

Tabulku nelze zobrazit

                Jelikož ale přepočtová tabulka výstupů na body nikdy nemůže zaručit objektivní porovnání dosažených výsledků, protože např. neobsahuje kolonku pro bouldery nebo nerozlišuje délku vylezených cest, přistoupili jsme opět k vyhodnocení „Největšího škodiče klubu individuálně“.

                Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že první místo mezi muži vloni opět jednoznačně a neotřesitelně obhájil Pavel Bohuněk s rozdílem „jedné třídy“ před všemi ostatními.  Jeho 505 vylezených cest a  14 465 bodů  je při současném studiu a dělání Mantany obdivuhodný výkon.  Velmi slušný výkon je i druhé místo vloni teprve čtrnáctiletého Martina Jecha, který ve svém druhém lezeckém roce vylezl řadu hodnotných výstupů na skále i na písku.  O třetím místě jsme sice trochu diskutovali, ale nakonec jsme se dohodli, že na něj přeci jen umístíme Pepu Zemana.  Kdo ho zná, tak ví, jakým stylem leze, my z toho sice nejsme nadšeni, ale je to konec konců jeho věc, tak ať si to přebere sám.

                Mezi ženami byla situace mnohem jednodušší, protože se nám vrátily jen dva vyplněné dotazníky.  Mrzí mě, že Hanka Hefnerová formulář nevyplnila, protože za těch 14 dní, co jsme spolu byli na Kalymnosu, dávala jedno 6c za druhým a padlo i několik 7a.  Je evidentní, že mezi ženami by jí jednoznačně patřilo první místo, proto jsme se rozhodli, že ho neudělíme a Šišku za její výkony umístíme na místo druhé a Marušku na místo třetí.  Na to, že se holky stíhají starat o rodiny (včetně malých ratolestí), jsou jejich výkony rovněž obdivuhodné.

                Takto tedy vypadá tabulka se všemi oceněnými:

                Všem oceněným ještě jednou gratulujeme, poukazy na nákup v HUDY SPORTU jsme jim předali na valné hromadě, zbývající účastníci soutěže obdrží nové vydání lezeckého průvodce na Krušné hory a okolí hned, co bude vydán, což bude určitě co nevidět.

                                                                                                                                                             Jířa