Hochalmspitze a jiné vrcholky
Blahouš Kluc
Srpen 2009
Tak jsme zase v tom, kámo. Královna Vysokých Taur čeká, teď jen otázka, jako cestou. Už si to pěkně dlouho funíme od chaty Giessener Hütte 2202m do kopce. Nevím jak tobě, ale mně pochod v temnotě, kdy mi jen několik dalších metrů kombinovanýho terénu ozařuje kužel čelovky, přijde magický. Vypadá to, že je ten náš hřeben pořád schovaný v mracích. Včera se nám vrcholek ukázal jen na chvíli a nakonec ještě pršelo. Ale to ty nevíš, protože jsi spal, dudku. To si dám raději hřebenovku, orientace bude bez problému a snad se dočkáme i nějakých výhledů a k tomu je to zprava hodnotnější. Ani mi nevadí, že si odpustíme ledovec, ať si trhlina na mou návštěvu počká jindy. Jak vidno, čeká nás poměrně pěkný ráno. Mrkni nad údolí, jak se nebe pěkně červená. Firn se narovnává, docela se to boří, ale to neva. Hele ty fixy, na tom skalním výšvihu píchnou. - Steinerne Mandln 3125m - Rychle ke mně Letošu dolez, při tomhle východu slunce zjihne srdce každýmu. Vidím druhou stranu hory, údolí zalitý mlíkem a všechno je tak nějak modrošedý. Teď už krásný výhledy na vrcholky pokrytý sněhem nepřestanou. Hřej sluníčko, hřej, je mi kosa. Tady je ve sněhu vyšlapaná cesta a vede podél skalnatýho hřebenu. Stačila by chvilka nepozornosti a támhle ta díra by mě s radostí schramstla. Už je to dobrý, čeká nás spousta naskládaných žudráků, jen dávat pozor na nohy. Ještě několik metrů a jsme na vrcholu, hurá. - Hochalmspitze 3360m - Je to dost exponovaný, to mi vysvětli, jak ten kříž tady drží?! A po mraku ani stopy. Rád ti potřesu rukou kamaráde. Sestup na druhou stranu bude strmý, díky za fixy. Tady je lano pod sněhem, chce to cepín a mačky. Když se koukám do hlubiny pod sebe a jdu pozpátku, tak mě příjemně mrazí. On ten následný hřeben s propastmi na obou stranách je taky za odměnu. Co tam máme dál? Traverz v zasněženém svahu, jdi přede mě, ať si můžu udělat fotečku. Nádhera. A teď už jen kamenný moře. - Lassacher Winkelscharte 2856m - Ahoj kluci, jste si odskočili na Schneewinkelspitz 3016m? Co říkáš, brácho? Čas dobrý, pokračování v zasněženém svahu by neměl být problém, dáme ho taky? Ale už začíná dotírat žízeň a cítím i batoh plný matroše. Netrvalo dlouho a můžeme si odškrtnout další vrcholek. Aaa, vrcholová kniha je vždycky odměna. Začínám chladnout, lepší pokračovat dál. Tady už začíná přiostřovat. Expozice jako fík a neustále nahoru dolů. Už je to dlouhý, co kdybychom slanili tady z tý pánve, ale musíme do ní sestoupit. No ..., kamaráde ..., tak tyhle rozjebaný police čekají na nějakýho moulu, který si to bude chtít usnadnit. A my to nebudeme, i když nás to bude stát vyčerpávající zpáteční výstup na značenou cestu. Konečně „cesta“. Docela jde na mě krize, ale k čemu bych to říkal, stejně si to musím odšlápnout. Raději vypnu krokoměr :). Ten traverz přes Säuleck 3086m není nejhorší. Mám fakt sucho v krku. Jsi frajer, z takovýho čůrku dostat pomocí hadičky trochu vody, to je umění. Co na tom, že mi mezi zuby skřípe pár kamínků. Jdeš na vrchol? Jen si tam odběhni, já si chvíli sednu a budu šetřit síly. Už jsi zpátky?! Pěkný výkon, zatím jsem to vočíhl a vypadá to, že cesta nevede přes ty šílený hřebeny, ale že jde přes ten sníh dolů. Tak schválně, kdo umí líp „lyžovat“, zase trochu jiný pohyb a je to rychlejší. Přece jenom je ten sníh už rozbředlý. Letoši, doufám, že těch výškových 70 m do Maltnitzer Scharte 2673m je dnes naposledy, co jdu do kopce. Dámy a pánové, ještě nějaký ten sjezd a už nám zbývá jen cílová rovinka přes celý údolí, ale to dáme, tam na nás čekají kluci a zasloužený pivečko. Konečně chata, už mám z toho pochodu hubu nakřivo a to nás ještě čeká seběhnout k autu na parkoviště do Standortu 1640m. Tak bratříčku, zase to všechno bylo jinak, než jsme chtěli a opět jsme prožili něco, co dává smysl.
1. Gruppe - LeToš, Blahouš
2. Gruppe - Hynek, Radek, Marek