Vyhodnocení největšího Škodiče Horoklubu Chomutov za rok 2008
Jířa Šťastný
Už několik posledních let na valné hromadě oceňujeme účastníky naší klubové soutěže o největšího „Skodiče“. Vyplněné formuláře bylo nutné letos odevzdat nejpozději na únorové schůzi, abychom je mohli na březnové schůzi vyhodnotit. Celkem jsme obdrželi zpět 16 dotazníků, což je o dva více, než vloni. K vyhodnocení těch nejlepších jsme podobně jako vloni použili jednotlivé dílčí kategorie s tím, že v letošním roce jsme vypustili kategorii „Jiné sportovní výkony“. V každé kategorii bylo možné získat maximálně 10 bodů, celkem tedy 80. Jednotlivé kategorie jsme zvolili takto:
A Počet cest na písku
B Počet cest na skále
C Počet cest v horách
D Nejtěžší cesta na písku
E Nejtěžší cesta na skalách
F Nejhodnotnější skalní výstupy v horách
G Nejhodnotnější sněhovo-ledové výstupy v horách
H Nejvíce bodů dle bodovací tabulky
První místo v celkovém pořadí obsadil suverénně Pavel Bohuněk se ziskem 77 bodů, čímž obhájil loňský titul největšího škodiče roku. Druhé místo v celkovém pořadí a zároveň první místo mezi ženami obsadila Hanka Hefnerová, která získala 45 bodů. Na druhém místě mezi muži se umístil Jířa Šťastný (41 bodů) a třetí skončil Jakub Tichý (40 bodů). V kategorii žen se na druhém místě umístila Deivina Šišovská (25 bodů, desáté místo v celkovém pořadí) a bronzovou příčku obsadila Maruška Šťastná se ziskem 12 bodů (třinácté místo v celkovém pořadí).
Nejlepší tři v každé kategorii dostali windstoperové vesty s vyšitou domovenkou Horoklubu Chomutov, ostatní obdrželi klubová trička.
To, že si Pavel Bohuněk zaslouží titul největšího škodiče klubu i letos, dokumentují nejlépe jeho dosažené výkony: za rok 2008 získal 17 116 bodů, přičemž druhá v pořadí Hanka měla 4773 bodů a třetí Jířa 3 853 bodů. V celkovém počtu cest již nebyl jeho náskok tak velký, protože v roce 2008 vylezl 519 cest, druhý v této kategorii - LeToš, stihl vylézt 469 cest a třetí Hanka měla celkem 313 cest. Nejtěžší cestou, kterou vloni škodiči vylezli na písku, bylo IXa stylem OS, což zvládli shodně Pavel i Jarda Ďurkovský. Na skále byl nejlepší výkon 9- na OS, což přelezl opět Jarda, ale ani Pavel nezůstal moc pozadu, protože se mu podařilo na OS vylézt cestu klasifikace 8+/9-. Nejhodnotnějším sněhovo-ledovým výstupem v horách se vloni opět blýsknul Pavel, když v zimě vylezl normálkou na Matterhorn a Pallaviciniho kuloárem na Grossglockner. Ze skalních výstupů byl nejhodnotnější Pavlův výstup na Grand Capucin kombinací cest Swiss a Gulliver klasifikace 8- (A0) stylem OS. Za zmínku určitě stojí i Rebuffatova cesta za 7 na Auqile du Midi, vylezená Pavlem jen o den později.
Protože někteří členové kromě lezení stíhají i jiné aktivity, prospěšné pro činnost klubu, výbor klubu se rozhodl, že je za to alespoň symbolicky odmění. Za zmínku určitě stojí výchova mládeže, které se v klubu věnuje hlavně Bohouš Dvořák a Jířa s Maruškou Šťastní. Za loňský rok byli s mládeží asi 60x odpoledne na stěně, 6x stihli vyjet odpoledne do skal, 11 x byli ve skalách o víkendu a o prázdninách se s mládeží zúčastnili týdenního soustředění v Dolomitech. Dalšími, kteří si zaslouží pochvalu, jsou naši „Mantáci“ Pavel Bohuněk, Blahouš Kluc a Květuška Svinaříková. Jim patří mnohé díky za to, že se z Mantany stal měsíčník, aktuálně mapující dění v klubu. Poděkování patří také Petře Honákové, která udržuje v kondici naší webovou prezentaci, ačkoliv je momentálně silně zaneprázdněná studiem a prací. Za zmínku stojí i činnost Pavla Suchopárka, jenž zastupuje náš klub ve vrcholové komisi ČHS. Na závěr jsem poděkoval i našim metodikům Broňkovi Bandasovi a Honzovi Jansovi za metodický výcvik mládeže.
Jménem výboru klubu jsem ty nejaktivnější odměnil karabinou, protože se všem výše uvedeným činnostem věnují ve svém volném čase a zadarmo, což se dnes již moc nevidí.
Jířa