Poznáváme nové oblasti v Sasku
Jířa Šťastný
Když je slušné počasí, tak vyrážíme takřka každý víkend lézt na písek do Saska. Většinou parkujeme na horním parkovišti v Rathenu, kde je klid (mimo dobu kdy se hraje divadlo) a když je nás víc, tak to máme blízko do bivaku . Vloni ale správa národního parku toto parkoviště přestavěla a instalovala zde parkovací automat. Naše oblíbená parkovací místa pod stromy jsou už nepoužitelná, ale zase na oplátku zde vybudovali pěkné ohniště s lavicemi. Kdo nechce platit, tak zatím může parkovat u vodárny, ale je asi otázkou času, kdy i toto zatrhnou. Když letos na prvního máje zrušili nově vybudované ohniště, došla nám trpělivost a rozhodli jsme se vyrazit prozkoumat i jiné oblasti, kterých je v Sasku nespočet.
V sobotu ráno vyrážíme v sestavě: Štěpán Havelka, Pavel Bohuněk, Jarda Ďurkovský a já prozkoumat pro nás novou oblast Kleiner Zschand. Auto necháváme na parkovišti v údolí Křinice, balíme si do batohů věci na lezení, na spaní a jídlo a pití na dva dny a s pěknými krysami na zádech vyrážíme chladným údolím vstříc slunečným vrcholům. Asi po půlhodince chůze do kopce, už příjemně zahřátí, přicházíme pod Winterstein, který nám Štěpán vybral jako lezecký cíl. V bivaku necháváme nepotřebné věci a vyrážíme lézt, protože krásně svítí sluníčko. Jarda s Pavlem zůstávají zde, já se Štěpánem jdeme na nedaleký Wartburg, kde jsou kratší a lehčí cesty, ideální na rozlezení. Večer společně vystupujeme po poměrně úzkých schodech na vrchol Wintersteinu. Zde pozorujeme spolu s dalšími lidmi nádherný západ slunce. Po chvíli se ale ochlazuje a tak rozbalujeme spaní, zalézáme do spacáků a sledujeme, jak vychází hvězdy.
Ráno nás budí slunce, které na nás svítí pro změnu od východu. Chvíli se ještě vyhříváme ve spacákách, ale potom už vylézáme ven, děláme snídani a po sbalení věcí vyrážíme lézt. Dopoledne lezeme všichni nádherné dlouhé cesty v jižní stěně Wintersteinu, odpoledne přecházíme na sousední Pechofenstein, kde si dáváme ještě pár kratších cest. Pak už je načase vše opět zabalit do batohů a vyrazit na zpáteční cestu k autu a domů. Jak je vidět, tak krásného lezení je v Sasku spousta, tak proč jezdit pořád na stejné místo?
Ahoj zase někdy příště a někde jinde v Sasku.
Jířa