Ötztal – ledy

LeToš Dvořáček

18. - 20. 1. 2008

            Po příjemné nabídce a rychlé dohodě odjíždím v pátek večer s kamarády z Ústecka, vyzbrojen ledovcovými proprietami směr Rakousko. Milou společnost mi tvoří Pája Pilchová s Ivčou a Míšou Vyleťalovými. Cesta ubíhá rychle a zábavně. Pája však již během cesty lehce znervózní, když přijde na přetřes téma bivaků a spacáků. Až po dojezdu do místa našeho nocležiště vše dodatečně pochopím. Její péřový společník do mrazivých nocí zůstal protentokrát nechtěně doma, uprostřed obýváku. Nu což. Ještěže máme k dispozici plechový domeček Focus, který nabízí dostačující útočiště pro dnešní, naštěstí krátkou noc.

            Po ranním rozpohybování ztuhlých těl a teplé snídani, vyrážíme v ústrety svým cílům. My s Pájou jsme si vybrali dost dlouhý Alzenbachl Eisfall ( WI 4-/470m). Ivča s Míšou nás ještě kolegiálně doprovází do nástupové vesnice Zwieselsteinu. Se  vzájemným  přáním zdaru se rozcházíme. My vzhůru k ledopádu, oni přejíždějí níž údolím ke svému vybranému cíli. Po úvodních orientačních nesnázích nacházíme svoji linii. Zjišťujeme, že kvalitního ledu je dnes poskrovnu a převládá sníh a firn. Kličkujeme žlabem, vybíráme nejpříhodnější cestu  a nabíráme výšku. Opravdově jistíme jen místy, v několika výšvizích. I tak se ale probíjíme nahoru přes 4 hodiny. Vzhledem k inzerovanému sestupu obcházením, začínáme tušit zábavu na celý den. Přesně dle předpokladu. Dlouhý traverz úbočím údolí, zpestřený pořádnou brodičkou sněhem, nás dokázal pěkně vyčerpat. Ještěže poslední úsek naší cesty utrpení byl projetý rolbou a zpevněný. Doklapali jsme na dolní stanici lanovky a zavolali naše parťáky – taxikáře. Čekací dobu jsme si zpříjemnili výborným svařeným vínem a pozorováním mumraje v místním ski baru. Po šťastném shledání jsme společně odjeli přenocovat do nám již známého, ověřeného Fun parku. Jelikož v lednu jsou noci opravdu dlouhé a mrazivé a zvláště s přihlédnutím k naší nedovybavenosti, je navýsost jasnější, že večer jsme museli strávit v rozumném prostředí. Výběrové řízení vyhrála místní pizzerie s dobrým pivem a výborným jaeger tee. V závěru večera jsme se seznámili i s majitelem tohoto lokálu, kterým byl jistý Kanaďan s velmi ušlechtilým zvykem. S každým novým hostem si v rámci dobrých vztahů dá kalíšek na účet podniku. Ani my jsme tedy nebyli  vyjímkou a musím přiznat, že jsme se vůbec nevzpouzeli :-).

            V neděli ráno se opět rozehříváme teplou snídaní a hudráme na zaříznutá alpská údolí vyhýbající se slunečním paprskům. Po nasycení přejíždíme do přilehlého údolí Kühtaital k vesnici Lüsens. Tady se nachází náš dnešní cíl Gasthausfall (WI 4/ 125m). Je k němu krátký přístup a je dostatečně široký, abychom tu mohli lézt obě dvojky vedle sebe. Po dojítí k nástupu zjišťujeme, že nejsme jediní, kdo se rozhodl využít blízkosti tohoto ledopádu. Kromě jiných potkáváme i dvě česká družstva  (Horáčci a Pražáci). Střídáme se jak ve vedení, tak v místě na ledopádu a na konci odpoledne shodně konstatujeme dostatečnou míru únavy, která nás opravňuje k ústupu a následnému odjezdu k domovině.

            Děkuji svým spolulezcům Pavle, Ivě a Míšovi za krásný vymrznutý víkend!

                                                                                              LeToš.