Brambory v županu

Milan Svinařík

Ne nezbláznil jsem se! To mě jen v souvislosti s oddílovou populační explozí napadlo, podělit se o několik užitečných rad a postřehů z tematické oblasti, které horolezce většinou míjí velkým obloukem. Nemám tím na mysli kvantovou fyziku, ale obyčejné „domácí práce“. Až vám doma začne řvát ten váš cvrček (čci), tak záhy pochopíte, že termín „Mateřská dovolená“ musel vymyslet nějaký bezdětný osel. Bohužel většina dovedností, které horolezci získali ve skalách, (např. shyb za fakera) jsou pro dané účely k ničemu. Jediné, co se z arzenálu lezcových dovedností hodí, je budhistický nadhled a umění improvizace, pokud jimi dotyčný disponuje. Základní disciplínou domácích nucených prací je vaření. Věřte, že na nějakou svíčkovou rozhodně času zbývat nebude. A tak nabízím níže svůj vlastní recept, na jednu levnou rychlovku, která se při troše dobré vůle dá považovat za vydatné jídlo.

         Takže - středně velké brambory (něco mezi golfovým míčkem a tenisákem) uvaříme ve šlupce. Následně servírujeme na talíři, ať si každý oloupe tolik kolik sní. Posolíme solí a omastíme máslem! Přiměřeně velké kusy (nejlépe čtvrtky) oloupaných, posolených a máslem omaštěných brambor napichujeme na vidličku a takto napíchnuté zabalíme do tenkého plátku slaniny. Chvíli se kocháme pohledem na námi vyvedenou lahůdku, neboť člověk prý jí nejdříve očima. No a pak konečně vsuneme tento kulinářský skvost do úst a zaslouženě vychutnáme.

         Ortodoxním vyznavačům zdravé výživy doporučuji zapíjet kefírem a mít v pohotovosti toaletní papír. Notorickým spěchačům a nestíhačům pak lze poradit, aby vynechali kochání a případně i loupání, což dohromady uspoří spoustu času a z rychlovky se tak stane bleskovka.

LdS

PS: Foto je z degustace, na které mi věhlasný Duchemin (čti Dyšmén) udělil tři hvězdičky