Tenerife 2007/2008

Za sychravého počasí jsme večer 20.12.2007 odjeli do Prahy na letiště a druhý den ráno už jsme pozorovali v plavkách východ slunce na pláži před naším „apartmánem“ na Tenerife.  Stejně jako vloni jsme totiž využili nabídky od spolužáka Vény na ubytování v rybářském domku rodičů jeho přítelkyně na pláži v Caletillas.

            Jelikož vloni jsme tu byli jen na týden, naprostou většinu času jsme trávili ve skalách lezením.  Přišlo nám trochu škoda, že jsme vlastně ostrov a jeho obyvatele vůbec nestihli poznat.  A tak jsme si letos pobyt naplánovali na 14 dní s tím, že při odpočinkových dnech mezi lezením budeme cestovat po ostrově.

            V půjčovně jsme si půjčili malého Fiata a s ním jsme vyráželi za lezením převážně do Arica, což je krásný kaňon s tufovými stěnami. Leze se po obou jeho stranách, takže si člověk může vybrat, jestli chce lézt ve stínu nebo na sluníčku.  Párkrát jsme byli lézt také v Las Canadas, které svou polohou v nadmořské výšce přes  2 000 m nad mořem nabízí úžasné výhledy na nejvyšší bod celého ostrova – vrchol sopky Pico de Teide 3 718 m.  Na severních stranách skal sice ležel sníh, ale na jižních stěnách se dalo lézt v tričku s krátkým rukávem.

            Při turistických výpadech do různých zapadlých částí ostrova jsme byli překvapeni tím, kolik Čechů zde tráví svojí dovolenou aktivním způsobem.  Několik jsme jich potkali na treku do deštného pralesa u Chamorgy, s trojicí jiných jsme společně prošli trek soutěskou Barranco Masca a i u vstupu do Barranco del Inferno byla slyšet také čeština.  Do této „Ďáblovo soutěsky“ nás nakonec nepustili, protože je tam omezený počet osob, které tam za den mohou vstoupit a navíc prudili kvůli našim sandálům.  Raději jsme se šli zadarmo projít na sousední vrchol, kde nám dělalo společnost jen několik nad námi kroužících paraglidistů.  Také u pyramid v Guimaru jsme neuspěli.  Ačkoliv na ceduli bylo jasně napsáno, že mají otevřeno denně, 25.12. bylo zavřeno.  Jak jsme ale zjistili přes plot, o nic jsme asi nepřišli.  Za to vyjížďka lodí z Los Gigantes na moře byla moc pěkná. Mohli jsme totiž pozorovat delfíny a malé velryby, plující v bezprostřední blízkosti okolo naší lodě. 

Ve spojení s následným trekem do Barranco Masca to byl opravdu povedený výlet.  Když o tom tak přemýšlím, tak se vlastně lidem nedivím, že o vánocích chodí na Tenerife na treky. 

Protože i když na sluníčku může teplota v prosinci vystoupat až na krásných 37˚C, moře má v tuto dobu pouhých 18˚C, což na dlouhé dovádění není.  Naprostá většina pláží na Tenerife je navíc tvořena černým lávovým popelem a kameny, takže člověk po slunění vypadá jako horník, který právě vyfáral ze šachty.  Pokud tedy nechcete svou dovolenou trávit v závětří u hotelového bazénu, je opravdu asi lepší vyrazit na trek.

            Jelikož jsme na ostrově byli přes vánoce, zajímalo nás, jak je místní slaví.  Většina si prý dává dárky až v lednu na Tři krále, někteří prý slaví vánoce jako my v prosinci a někde dostávají děti dárky v prosinci i v lednu.  My jsme štědrý večer prožili u Vény a Teresy doma. Na slavnostní tabuli nechybělo tradiční španělské jídlo „Paella“ s krevetami a langustami a další místní speciality.  Moc jsme si pochutnali.  Silvestra jsme slavili u jejich kamarádům na chatě.  Byl to krásný večer se spoustou jejich známých při muzice v rytmu Samby.  Samozřejmě, že opět bylo jídla a pití víc než dost.

            Aby to nevypadalo, že jsme se celou dovolenou jen flákali, tak z těch 14-ti dnů jsme jich ve skalách strávili devět a vylezli jsme celkem 41 cest klasifikace 6a až 7a. 

            Třetího ledna jsme si naposledy užívali sluníčka na pláži a následující den už nás opět vítalo chladné počasí na letišti v Praze.  Musím přiznat, že se nám zpátky moc nechtělo.

                                                                                                                                              Jířa