Metodický den na skalách v Perštejně

Metodický den na skalách v Perštejně pohledem mým a kluků z HK

Bohouš Dvořák

Účast byla velká. Ve skalách v Perštejně to  bylo nabito lezci. Ale většina z nich si šla samostatně zalézt, jen někteří, když už tady byli, zůstali vpředu a odchytili si pneumatiku. A jen někteří přijeli na Metodický den, něco si vyzkoušet, naučit, předvést, a pak si teprve jít zalézt.

Alespoň takový jsem z toho já měl pocit. Chytání pádů děláme v Horoklubu (mimo tělocvičnu) jednou v roce a zdá se že aspoň jednou za rok si tento a jiné návyky prakticky nutné k bezpečnému lezení, potřebuje z 60ti členného oddílu vyzkoušet pouze výkonný výbor a metodici (instruktoři). Na prstech jedné ruky bych spočítal kolik bylo těch ostatních. Ta filozofie ČHS, že když si lidé koupí horolezecký průkaz, tak protože mají rozum, se budou chtít také něco naučit, . . .  silně „kulhá“. Zdá se tady „na venkově“. Přesvěčte mne o opaku. Lezců v oddíle silně ubylo. Proč být v kolektivu, když si veškerý materiál mohu snadno koupit včetně průkazu ČHS. A ani ten spousta lidí nepotřebuje a leze ve skalách načerno. Netrápí se tím, že jim to někdo zařídil kopcem smluv se státními organizacemi správ oblastí. Lezou po nýtech a kruzích, které tam nějací „hloupí“ ve svém volném čase a za peníze nainstalovali. Toť moderní doba. Jak to skončí, zeptejte se prognostiků. Nebo lépe, zamyslete se.

Já bych se bál, až bych brečel, kdybych věděl, že mne jistí někdo kdo o tom ví „něco z doslechu“. Asi jako na silnici maník, kterej má čerstvej řidičák, udělal ho „za čtyry“. Ale jezdí, a nebo jistí. Což teprve jít s ním do hor, kde může být můj „parťák“ dobrý lezecky, technicky. Ale když mi hory něco přichystají, nebo se mi stane úraz. Pomůže mi, poradí si v té situaci? Umí to? Tak jako na silnici zkušený řidič předvídá, protože zná, zkušený lezec v horách (ale i skalách) ví kdy ano a kdy ne. Ať si každej zhodnotí sám, poradíš si když . . . . ??

Měl jsem v Perštejně ten den dva malé kluky z Horokroužku. Spíše se přišli podívat. Ale když bylo u „chytání pádů“ volno, co by si nevyzkoušeli jaká je to rána, a jestli jsou schopni si s ní poradit. Učili se. Ale to neznamená, že se vyučili. Odfajfkováním metodické části „chytání pádů“ z nich ještě nejsou dobří jističi. Nebo ano? Nechali byste se od nich jistit v těžké cestě? Ne? Vždyť mají stejné zkušenosti jako mnozí z těch dospělých, kteří si jednou, nebo i nikdy, „odfajfkovali“ chycení pneumatiky . . . a jistí vás (ne pneumatiku) v těžké cestě na hranici vícemetrového pádu. Říkalo se, že čím více mám natrénováno . . . 

Tak, už jsem si ulevil, teď se do mne můžete pustit, a nenechat na mě chlup suchý.

B.Dvořák

Horokroužek