Vánoční stěna HK na stěně Horoklubu v Kadani

Bohouš Dvořák

22.12.2005

 Řeknete si, už zase? Vždyť nedávno měli Mikulášskou. Ano, ale tak jako doma, vychovávat k zájmu o věc(u nás lezení) je třeba nejenom tresty, ale i občasnou pochvalou a odměnou. Od ledna už zase budou makat a učit se. Je krásná zima plná sněhu a nás čeká nejen stanování na sněhu, ale i vše co se zimou, horolezením a pohybem po horách souvisí. Zkuste to neznat a vydat se do zimních hor, jste předem mrtvi. Umíte a znáte? Pak je zima nádherná.

Vánoční stěna HK je pojata soutěžně. A navíc jako zkouška jedinců ze smyslu pro humor a recesi. Bavte se na horolezecká témata. Každý rok je trochu upřesňujeme. Ta dobrá zůstávají. Např. „lezení poslepu, po hmatu“ s čepicí až na krk. Nebo stíhací závod tzv.“gladiátoři“, kluci mají právo strhnout dostiženého kamaráda jakýmkoli způsobem ze stěny. Jsou tací, kteří cestu vylezou i se zavěšeným kamošem. „Skok pro něco“ – kdo se bojí skočit ze stěny do prostoru tělocvičny a tečovat cíl, ať zůstane raději doma v posteli. „Vis na prstech“ – kdo déle, ten lépe. A což takhle „vázání uzlů“ – deset a na čas. Každou disciplínu museli lezci absolvovat v „slušivých“ směšných čepicích všeho druhu, z mého archívu. Vázání uzlů navíc v mé „slušivé“ noční košili. „Let, skok pro něco“ ve staré pláštěnce jako netopýr. Závěrečné lezení „s handicapem“, tj. se zátěží imitující lezení s batohem v horách. Nedali jsme jim do báglu cihly, ale flašky s vodou, a hodně, sotva se unesli. Oblečení do starých, historických, dnes již legračních, částí výzbroje někdejších horolezců, nesla většina mladých s hrdinnou důstojností, byli nad věcí(viz FOTO). S ledovcovými brýlemi a na nohách lezečkami typu filcových důchodek, bylo opravdu náročné dostat se na vrchol kopce, zde k řetězu v horní části stěny. Slanění Dülferem v oteplovací soupravě, to aby nepálil zadek, to už je pro kluky opravdu jen sranda, kterou předvádějí s gracií a elegancí.

Odměnou jim byly u každé disciplíny drobnosti typu lez.firemních samolepek, plakátů, prusíkových smyček, maglajs, hopsakoule, pexeso, propisky, trička. Ti, kteří úspěšně dokázali vše, měli povolen jeden šáh do kouzelného kýblu, kde byly mag.pytlíky, minikalkulačky, baterky, nožíky. Akci nám podpořily firmy Saltic, ČEZ ETU, Sč dolyDNT.

A je konec akce, konec legrace, čeká nás rok 2006 a v něm spousta lezeckých plánů a cílů. Když zmákneme metodiku, pak jsou na nás vlídnější i hory a my se po nich budeme pohybovat s požitkem z lezení a humorem.Stejně jako teď na Vánoční stěně.Tak kluci,v lednu jdeme na to.

za HK   Bohouš