SUPERSPÁRA

Broněk Bandas

Na některé výroky prostě jeden odstaveček v rubrice „Z chorých mozků“ nestačí. Tuto květnovou perlu z úst mého kamaráda Leonarda da Svinchi vám přiblížím trochu víc i proto, že padla v souvislosti s hodnotným lezeckým výkonem.

V roce 1963 se z dílny pánů Z.Paška a M.Kutílka urodila lezecká výzva na Jižní věži na Jedláku a tato byla pojmenována Superspára a kasifikována stupněm 6. Každý, kdo se pod ní postaví, musí tu výzvu cítit. Věž rozťatá širočinou zlákala v květnu 2004 i Romana s Pítrsem, ale nedala! Kluci mě trochu zkoušeli, jestli to nepůjdu zkusit, ale i když jsem od rána tu jizvu ve skále měřil očima nejmíň desetkrát, netroufal jsem si. Moc se mi líbila, to jo, chuť bych měl, ale rozum….

Jediná možnost byla zkusit někoho, kdo na rozum moc nedá a ráno vydatně posnídal morálu. Netrvalo ani deset minut a Svinčo už se drásal ke kruhu. S přehledem přelezl i horní část, dobral mladého Standu z Děčína a pak i mě a já už potolikáté smekl před prvovýstupci takových cest.

A ta „chorost“?  Standa narvaný do mírně převislé spáry v horní části cesty a neschopný dalšího pohybu si postěžoval, že tedy spáry nesnáší a mnohem radši leze plotny. Svinčo hledící k obzoru hbitě kontroval : „Tak to musíš být ve svém živlu! Tohle jsou dvě krásný plotny, jednu máš připláclou na zádech a druhou na břiše!!!“

Broněk