A skoč… 2
Milan "Svinčo" Svinařík
Abychom navázali na tuto nově založenou rubriku z minulého čísla, tak uvádím několik zajímavých počinů našich „Horoklubáků“ a „Horoklubaček“, u kterých jsem buď osobně byl, nebo nebo mi je někdo bonznul. A protože o holkách to bylo minule, tak dnes to bude o chlapácích. Ale protože holek není nikdy dost (viď Broňku), tak tedy budiž i o nich.
Květuška, Pivetka a kyslíková dieta
V polovině července se Květuška s Pivetkou ocitly ve spárech Milana Tyrana (jak s oblibou říkají). Při dovolenkovém vandru Francií došlo i na věhlasné Chamonix a pověstnou montblankskou žulu. Rychlým útokem bez aklimatizace obě zdolaly (spolu s náma chlapama) dvěstě metrů vysokou jižní stěnu Auguille du Midi 3840m, krásnou a těžkou Rebufatovou cestou, klasifikace 6+. A že kyslíku se v těžkých pasážích nedostávalo, to můžu odpřisáhnout. Nicméně, holky lezli výtečně, plynule a rychle, takže nám ostatní smíšená družstva mohla jen závidět, jaké to máme šikovné veverky.
letopard a terminátor
Cituji SMS, která mi přišla 4.9. 2004 během mé dovolené ve Francii. „Zdar hombre! Tak dnes mě konečně po mnohonásobném obléhání pustil Kopejtkův Terminátor v Orasíně! Hurá! Letoš.“ Takže kdo neví, Terminátor je jeden z nejtěžších boulderů v našich kvakohvozdech, v tomto případě v Orasíně. Jedná se o střechovitý převis na Věž u Cesty. Boulder je asi 7m vysoký, bez zajištění, klasifikace 7+. Pozor! Tato cesta rozhodně není pro trpaslíky!!! Navíc prvovýstupce Kopejtko byl v době prvovýstupu „devítkář“ a tak ty „lehčí“ cesty čísloval spíš jen orientačně, většinou zaokrouhlil směrem dolů. Proto tahle cesta nemá moc přelezů. Možná se jedná o první přelez po prvovýstupci vůbec. Takže gratulujeme našemu udatnému předsedovi a vzkazujeme: „Kup si bouldermatku! Na vozembouchy je tu Atom!“. J
svinčo a PLOTNA SNŮ PO PĚTI LETECH
Letošní sezónu jsem zasvětil osvětě kadaňské enklávy lezců o našich méně navštěvovaných oblastech. A tak po dokončení jednoho společného prvovýstupu v Kotvině jsme s Berym a Květuškou vtrhli z legrace do nepřehlédnutelné „Plotny snů 8-“ na Hlavním masívu. A mě se podařil k mému úžasu RP přelez na první pokus. Po shlédnutí deníku jsem zjistil, že to bylo téměř přesně 5 let po té, co jsem cestu lezl za Kopejtkem, když jsme ji tehdy vytvořili. Tato cesta, původně Jířův projekt, je sice dělána shora, ale zato nabízí neopakovatelné plotnové sekvence po mikrolištách, které doslova loupou nehty. Ani psychický náboj tahle cesta nepostrádá, což pocítíte zejména při cvakání druhého nýtu. Vzhledem k odlehlosti oblasti a k obtížnosti cesty předpokládám, že se mi povedl jeden z mála RP přelezů této cesty. Akorát je blbý, že si vlastní cesty musím většinou přelézat sám. Že bych dělal takový hnědky?