Zimní stanování mládeže

na Sfingách - 15.2.2003.

Bohouš Dvořák

            Zima ne a ne přijít, tedy sníh. A tak naše spaní na sněhu sklouzlo z obvyklého začátku ledna na 15.únor. Na Sfingách pod Měděncem, tedy téměř na hřebenu Krušných hor. To proto, že v sobotu navazovalo na Zimní metodický den Horoklubu.

            Já tam vyjel s autem narvaným potřebnými věcmi i na sobotu, zúčastněná odvážná mládež si vyšlápla od Kláštereckého nádraží ČD, mnozí i s batohy. Mezi 17-18hod. jsme již byli

všichni, dva dospělí a 10 z řad mládeže. Útokem se šlo na postavení stanů a rozdělání ohně, nastávala tma. Čtyři nejodvážnější si rozložili spacáky v lese za stany volně “pod širákem”. Odvaha a dobrý spacák byly nutné, neboť noc předtím klesly teploty na -15 až -18°C.

Byli jsme Mobilem spojeni s rodiči a auto bylo připraveno kohokoli v případě nouze svézt do civilizace, v záloze jsem měl navíc stan, karimatky, spacák i rukavice atd. Záložní vařič přišel vhod, neboť jednomu netěsnil hořák, druhý měl ucpanou trysku. Ten testík je i o přípravě doma a vyzkoušení si kvalit svého oblečení a spacáku. A samozřejmě o překonání psychické bariéry ulehnout v mrazu a zimě na sníh.

            Byl krásný večer s oblohou plnou hvězd, měsíc v úplňku, vařili jsme “čůčo” a opékali buřty, vyprávěli “hrůzostrašné” lezecké historky. Mráz byl “jen”-10°C, nikomu nic nechybělo. Změna počasí, fronta, přišla až v noci. Jen já jsem spal mimo závětří lesa u auta a nárazový vítr mi ukazoval, že díky pružným tyčkám Gemmy je stan schopen mě přes noc uplácat. Ještě, že u velkého stanu mám tyčky duralové.

Ráno raníčko panna vstala, ano tak je to v Erbenově Kytici, ale panstvo vstávalo až v půl deváté. Co může být průkaznější, že se jim spalo dobře. Rychle uvařit čaj, snídani, sbalit stany a “pelechy” a hurá na plnění lezeckých disciplin Zimního metodického dne Horoklubu.

                                                                                                          Bohouš