Trekový víkend s mládeží a podzimní metodický den
Bohouš Dvořák
10. - 12. října
Výcvik dětí pod vedením velké účasti dospělých lezců z Horoklubu.
My jsme v rámci programu horokroužku měli v plánu nácvik trekového pochodu s přespáním na Sfingách po Měděncem, nebo pod Horou sv.Šebestiána. Zvolili jsme trasu Bezručovým údolím nad Chomutovem a dobře jsme udělali. Je to krásný výšlap hlubokým údolím 7,5 až 12km na hřeben Krušných hor. Předpověď počasí nebyla zrovna příznivá, ale lehko na bojišti, když je těžko na cvičišti. My navíc “chytili” časový skluz a vyrazili jsme v pátek od Druhého mlýna až pozdě navečer. A se vší zátěží. To jest každý batoh s oblečením, jídlem a vařičem i vodou na pití i vaření, stan se spacákem a karimatkou, horolezecký sedák a nějaké karabiny a kladky pro zítřejší přelanění přes Bezručovo údolí. Do rukou teleskopické hůlky a jde se, dříve než přijde tma a déšť, který hrozil každou minutou. V 19,30hod. jsme konečně s “plnou polní” zmoženi jak himálajské muly, dorazili na dohodnuté místo. Měli nás zde čekat kamarádi dospěláci připravující na druhý den Tyrolský travers - přelanění. Nikde nikdo, jen tma a ticho. Následovala další neplánovaná průprava - najít za tmy v neznámém terénu vhodné místo na táboření, s tím že v noci má přijít déšť a vichr. Stavění stanů za svitu čelovky je také “zábava”, až poté rychle uvařit v té zimě teplé jídlo a do postele, tedy do spacáku. Vítr a liják skutečně v noci testoval ukotvení a kvalitu stanů. Ale mě se chrápalo dobře.
Ráno přijeli dospěláci a začali stavět dříve, než my stačili sbalit a uvařit snídani. Vzdušný travers. Na jízdu z jednoho mostního pilíře na druhý někteří budou vzpomínat dlouho, hlavně jejich namožené břišní svalstvo. Bez hamaky nebo prsáku museli totiž tělo podržet břichem a rukama je vytáhnout prověšeným lanem vzhůru na druhý pilíř. Po kladce přes údolí se odhodlalo projet i několik náhodných turistů.
Pro členy horokroužku to vše byla praktická zkouška toho, jak jsou připraveni jít naostro do hor.
Tak jsem to viděl já, Bohouš