Pozor! Kámen...
-
Autor: Pavel Suchopárek
Kdo již někdy navštívil nádhernou lezeckou oblast chorvatské riviéry Paklenici, jistě ví, že mimo velkého množství několikadélkových prásků se zde nalézá i poměrně frekventovaný sektor jednodélkových sportovních cest. Kaňon Velké Paklenice je v oněch místech zúžen na 20 - 30 m, přičemž třetinu šíře zabírá potok a zbylé dvě třetiny jakási široká upravená cesta, na které připadá v sezóně na 1 m2 obvykle minimálně 1 horolezec. Česky řečeno, na cesty tu čekáš frontu.
S Péťou jsme byli častými návštěvníky tohoto sektoru, neboť s 1,5-letým capartem se dá těžko podnikat něco většího.
Onoho dne lezeme na samém konci těchto cvičných stěn "Nad Ljuskom". Právě pobývám u štandu a celý prostor cvičných stěn mám jako na dlani, když zazní varovný nepřeslechnutelný výkřik. Z protější stěny, z výšky asi 150 m, se řítí několikatunový balvan a s ním řada menších, přímo na cestu mezi jistící i povalující se lezce a hrající si děti. V onom místě stojí i kočárek. Největší balvan se na své cestě do údolí tříští o skálu, čímž se počet kamenů řítících se k zemi znásobuje. Mezi výkřikem a dopadem uběhla sotva vteřina a přesto lidé dole stačili reagovat. Každý se snažil někam utéci. Počet úlomků byl však tak velký, že nebylo úniku a čas na vizuální zhodnocení situace není v takovýchto situacích prakticky žádný.
Stát?!
Běžet? Kam?
Mozek velí: "Utíkej!"
Výsledek jakéhokoli počínání je však veskrze stejný. Zbývá jen doufat, že to spadne vedle.
Zrak mi padl na chlapíka, jenž si v tu chvíli polehával ve stínu stromů, a to v místech, kam nedopadl snad ani kamínek. Po varovném výkřiku se však rozběhl vstříc největšímu roji padajících kamenů. Nic se mu nestalo!
Toť vše, co stačilo lidské oko z této události zachytit. Protentokráte na to, jak nepříjemně situace vypadala, to odnesla jedna otevřená zlomenina nohy a jedno lehčí zranění. Stát se něco podobného v předchozích dnech, kdy se v kaňonu pohybovalo trojnásobné množství lezců, mohla být bilance o poznání tragičtější.
Co z toho? Snad jen poučení, že tam, kde se vyskytuje příliš mnoho lezců, ať už na horách či jen ve skalách, vždycky to zavání průserem. Bacha na to!