Kozelka Jump 2000

???

Autor: Milan Svinařík

Abychom si trochu zalezli, tak musíme vstávat hodně brzo, dokud jsou skály ve stínu. Venca mě vyzvednul o sedmé a frčíme na naši oblíbenou Kozelku. Je děsnej pařák, ve kterém se člověku těžko dýchá, natož leze.

Mezi Vysokou a Doubravickou stěnou je ve svahu zastrčená opomenutá skála Schovanka. Venca si na ní vyhlédnul kratší oblou hranu přes kroužek. V průvodci však tato cesta není, což dotvrzuje i čerstvý vzhled kroužku. Upozorňuji Vencu, že čtyřka s kruhem je kus vlevo, že tohle je něco nového a může to být těžší. "Nevadí! Vyhlédnul jsem si jí, tak jí dám! " Opáčil Venca, navlékl si smyčky přes krk a vyrazil k nástupovému křoví, které překáželo u paty stěny. Já stojím asi tři metry od stěny na pěšince. Komu by se chtělo stát po krk mezi větvemi, navíc plných klíšťat. Venca se probojoval nad křoví na nástupový zamešený patest a z něj si zandal smyčku do mělké spárky. Nejdříve zkoušel zandat svoji novou funglovku ale nakonec ji vyměnil za moji kulatou sedmičku. Na moje doporučení do ní nedal expresku ale jen karabinu, jelikož smyčka byla příliš nízko, ani ne ve třech metrech. Navíc byla dobrá jen na tah dolů, což však stejně nepřimělo můj uvařený mozek, aby vydal povel: "Stoupni si ke skále!" Venca se posunul o dva metry výš na polici vpravo ke hraně. Hrana je převislá a odtlačuje ho do blbého směru. Tak jsem ho navigoval a Venca naslepo levačkou nahmatal chyty a posunul se křečovitě o další metr doleva za hranu. Pravou nohu za sebou vláčel jak chromou a pravou rukou šmátral naslepo všude možně. Začal jsem tušit průser. Venca visel na prapor pod kruhem a podařilo se mu cvaknout do kruhu expresku. Lano mu při cvakání do expresky vypadlo z ruky, čímž mu vzniknul úctyhodný lanový pytel. Začal vibrovat a pokusil se udělat krok dolů, zpět na polici, což se mu však nepodařilo. Já jsem mezitím jednou rukou zkracoval lanový pytel, ale lano šlo do osmy hrozně pomalu. V tom se Venca vymrštil a dynamicky pravou rukou lapil expresku. Neudržel jí! S tlumeným výkřikem se řítil ze 6 m dolů po nohou zády ke skále přímo na nástupový patest.

V tom okamžiku jsem se rozhodl pro velmi neobvyklý způsob zachycení pádu. Couvnout a zkrátit tak pád jsem nemohl, protože bych mu vytáhnul smyčku ze spárky ven. Protáhnout větší kus lana osmou dostatečně rychle taky nejde. Tak jsem čapnul lano do "teplejch" a stahoval jsem co to šlo a zároveň jsem udělal dva kroky ke stěně a celej se sehnul. V tom jsem ucítil prokluz lana v rukou. To už Venca byl nohama na patestu a lano začalo přes procvaknutou smyčku brát. Venca zapomněl nohy na patestu a udělal efektní přemet hlavou dolů. Ozval se praskot větví lískového keře, který během přemetu proletěl. Zůstal viset hlavou dolů a zády ke skále v jeskyňce pod nástupovým patestem. Těch pár centimetrů, co mu zbývalo jako rezerva mezi zemí a jeho hlavou, se dá téměř nazvat zázrakem. "Ty vole, žiješ?" "Jóóó! To bylo dobrý! Jdu do toho znova!" "Ty vole, to mi nedělej, ani náhodou! Odvaž se jdeme do hospody."

Oba jsme byli v šoku. Tak drasticky vypadající pád do nemožného dopadiště a ještě nemožnější smyčky a nic se nikomu nestalo. Smyčka vydržela, Venca nepotkal žádnou ostrou větev ani šutr a moje ruce byly od popálení prokluzem lana uchráněny díky rukavicím, které jsem měl kvůli exému. Neobyčejná souhra šťastných náhod, ale taky školáckých chyb.

Za prvé jsem pustil Vencu, coby začátečníka, do těžké a blbě zajištěné cesty. Za druhé, stál jsem jako pako tak daleko od stěny, že smyčka mohla v pohodě vypadnout, a to by pak byla čistá podlaha.

Hned vzápětí jsem tu cestu vyvedl a skutečně to bylo ke kruhu kyselý pětkový lezení a ta smyce mi vypadla. Aby Venca neměl psychickej blok, tak jsem ho hned vyhnal vyvádět sousední lehčí cestu a pak jsme ještě zmákli další dva těžší prásky. Teprve pak, když nakouklo do stěn slunce, jsme jeli zapít ten kaskadérský kousek do hospody na Kameňák. Co metr, to pivo. Ještěže to bylo jen šest metrů. I tak mě z toho ráno bolela hlava.

No, a na závěr jedno moudro. Hlavním úkolem druholezce je spolehlivě jistit prvolezce bez ohledu na to, co se děje kolem něj. I kdyby měl stát po krk v kopřivách a nebo se kolem něj svíjelo stádo nahých bab.