Poslední slanění Vejprty

7.11.1998
Autor: LeToš Dvořáček

Pro místo letošního Posledního slanění Horoklubu Chomutov jsme vybrali krušnohorské městečko Vejprty. Základnou kamennou nám byly prostory kulturního domu s velkým sálem a fungující hospodou. Ideální místo pro večerní řádění v tanečním kole.
Pro vyplnění odpoledního časového prostoru byla vykoumána soutěživá bojovka ,,Vejprtman“. Jejím hlavním cílem, kromě pobavení všech přítomných, bylo obstát ve všech připravených krkolomných disciplínách. Některými z nich bylo koulení se v pneumatice z kopce, běhání po kamenném železničním náspu nahoru a dolů, či pokus o jízdu na lyžích po nezasněžené sjezdovce. No, prostě spousta legrace. Bezkonkurenčním vítězem soutěžky se stal dle očekávání Vejprtman tělem i duší, a to Pepíno Kotyk. Ten šel do všech disciplín, jak je jeho dobrým zvykem, víc než naplno.
Další neméně zajímavou částí denního programu, bylo zdolávání lezeckých skvostů v místní skalní oblasti Vejprtských skal. Z těch několika vylezených cest mi nejvíce utkvěly v hlavě dvě opravdové lahůdky. První je Mekyho Vícepádová 6+. Oblá převislice, tahající za ručky na Kámen pod cestou ze 14.9.1989. Další nezapomenutelná cesta je z dílny Feryho Koláře. Je z 17.8.1988, vede na Minivěž, jmenuje se Ambulance a rozhodně není za inzerovaných 6! Došlo naštěstí i na lehčí cesty, kde bylo možno spravit si pocuchané nervy a obnovit síly potřebné na večer.
Po celodenním pobytu na svěžím horském vzduchu se všichni s chutí přesunuli do našeho kamenného BC. Zde se po zahřátí a nasycení přítomných začal pomaloučku, polehoučku rozjíždět příjemný večírek. Naše pozvání přijala oblíbená kapela Album, která obstarávala celý večer poslechovou i taneční kulisu k radosti všech zúčastněných. Celý večer se diskutovalo, hodnotilo, vzpomínalo, plánovalo, prostě správný Poslední slanění!