Dachstein

srpen 1998
Autor: Jířa Šťastný

Platteneinstieg 6+
Přijeli jsme ke spodní stanici lanovky na Dachstein až ve 2 hodiny v noci, a tak dáváme přednost delšímu spánku a kratší cestě. Volba padla na cestu s názvem Platteneinstieg. Má mít jen 7 délek a hlavně jen 40 min. na nástup. Obtíže přicházejí už ve druhé délce. Jířa dokončuje jemný traverz přes obrovskou plotnu, která dala název celé cestě. Plotna je velmi kompaktní. Naštěstí je celá cesta vyborhákovaná a v podstatě stačí jen expresky. Na terase po 5. délce se rozhodujeme opustit původně plánovanou cestu. Zaujala nás totiž linie borháků, která pokračuje podstatně výš než naše původní cesta. Touto pěknou linií dosahujeme vrcholu. Máme za sebou 10 délek nádherného lezení v úžasně pevné skále. Ještě poslední rozhled z vrcholu na Ramsau pod námi, pak připravit slanění a můžeme frčet dolů. V půl druhé jsme zpátky pod stěnou. Vychutnáváme si krásné počasí na horách. Nemáme kam spěchat. Celé následující odpoledne prohnípeme. Zvednu se jen večer, abych nafilmoval naší stěnu při západu slunce. V Rakousku nedávají dobrou noc lišky, ale krávy.
 
Extremklasiker 6+
Dnes jsme měli naopak budíček velmi brzy. Už ve tři hodiny. V šest jsme pod stěnou a dokonce musíme ještě půl hodiny čekat na úplné rozednění, protože nástup není jasný ani za světla. Naštěstí se zadařilo, a tak může Jířa ve čtvrté, klíčové délce celé cesty ukázat, co umí. Začíná to nepříjemným traverzem za nic a po ničem a pokračuje čtyřicetimetrovým sokolíkem. Závidím mu, že může vyvádět, protože pro druhého je to s příšerně těžkou krysou na zádech fakt humus. Komín v osmé délce je opět noční můrou pro druhého s báglem. Jeskyně v deváté délce. Hodiny, ve kterých jsem udělal štand by snad udržely i tank. 13. a 14. délka jsou jediné dvě lehké délky. A jak už to tak bývá, náročné na orientaci. Dvě skoby v devatenácté délce. Již poslední. Dohromady jsme našli 6 skob v celé sedmisetmetrové stěně. A jsme na hřebenu. 21 délek, 9 hodin výstupu. Matroš můžeme naházet do báglu. Zbývá již jen hřebenová ferrata na vrchol Dachsteinu 2995 m n.m. Sestup východním hřebenem vede sice po kramlích, ale zpočátku tu chybí jistící lano. Dachsteinský ledovec byl vždy proslulý svou kompaktností. Neměl žádné trhliny. Letošní horké léto ale vše změnilo. Nebýt udržované cesty, byl by to ještě hukot dostat se přes něj. Bonbónek na závěr. Překonání okrajové trhliny po lanovkou. Dál už je to pohoda. Nejdříve ferrata, pak nekonečné suťovisko, potom chata Südwandhütte. Tady se náš okruh uzavírá. K autu zbývá jen 20 minut po pohodlné pěšině. Máme to. Unavení, ale šťastní.