Vandr do Jizerek

říjen 1997
Autor: LeToš Dvořáček

Vraťme se o několik měsíců zpět, je říjen 1997 a skupina šesti Chomutováků vyráží prozkoumat Jizerky v domnění, že si ještě užijou podzimního lezení. Už ve vlaku tušíme, že zřejmě přišla na Liberecko zima. V Oldřichovském sedle už šlapeme po sněhu do bivaku a najednou světýlka jako v pohádce o perníkové chaloupce. Hned využíváme možnosti a zapadáme do Country saloonu u Kozy. Příjemná zábava nás zde zadrží až do ranních hodin. Nakonec (za obvyklý poplatek - obstarání dřeva) přespáváme pod střechou. Dopoledne vyrážíme na pochod po hřebenech a navečer přicházíme do Ferdinandova. Druhou noc trávíme odděleně, část výpravy pod převisem, část v maringotce, podle pořadí odchodu z hostince. Přes den opět šlapeme po cestách necestách Jizerských hor a noc trávíme na vrcholu Jizerky, kde podle mapy je turistická chata.Jelikož je ale zavřená, tak přespáváme na terase v opravdu tvrdých zimních podmínkách. Nicméně rána se dočkali všichni, a tak můžeme znovu vyrazit na cestu. Opět se naše výprava rozděluje - na ty, co se vrací a na zůstávající. Ale jelikož všechny cesty vedou do Smržkovky, tak se postupně obě skupiny objevují ve vyhlášené hospůdce u Rudy Pivrnce. Pak už následuje poslední noc pod kamenem na vyhlídce nad Smržkovkou a návrat do podzimního Chomutova, který ještě o sněhu neměl ani tušení.