Prachovská 24-tihodinovka

srpen 1997
Autor: LeToš Dvořáček

V jednom srpnovém víkendu roku 1997 jsme se na popud naší oddílové frézy Pepíka Žižky zúčastnili pravidelné akcičky lezců z LKP (Lezecký kroužek Prachov), a to Prachovské 24-tihodinovky. Cílem tohoto 24-tihodinového snažení je vylézt ve dvojici v časovém limitu co nejvíce cest. Samozřejmě je bodově zvýhodněna obtížnější cesta před snadnější a aby účastníci poznali co nejvíce z prachovských zákoutí, je několik věží dokonce povinných. Matně si vzpomínám, že jenom najít tyto skvosty byl mnohdy pro přespolní poctivý oříšek.
Celého podniku jsme se za Horoklub Chomutov zúčastnili Franta Kolář ve dvojce se mnou a již zmíněný Pepík Žižka ve družstvu se svým parťákem Michalem z Nymburka. My tři Severočeši vyrážíme společně Feryho Mondeem a jak jinak než svižnou jízdou se přesouváme do centra dění k Turbáze v Prachůvku. Zde se potkáváme se zbývajícím členem party a poté vyrážíme k registraci a následně ke startu. Zde se postupně počítalo v tomto ročníku 22 lezeckých družstev nažhavených k výkonu. Nejprve vyrážíme společně, ale po prvních několika cestách nám Pepík s Michalem mizí v labyrintu skalního města. Lezeme s Frantou svým tempem až do večera v pěkném letním počasí a náramně si to užíváme. S příchozí tmou lehce polevuje i naše výkonnost. Přeci jenom pouze za svitu čelovek je ta orientace i rychlost trochu omezena. Na druhou stranu jsme se následně shodli, že v noci jsme vylezli ty nejmorálovější cesty z našeho prachovského menu. Nad ránem jsme již docela opotřebovaní, a tak se rozhodujeme ke krátkému posilujícímu spánku. Asi po třech hodinách vstáváme.
Druhý den to je o poznání horší, co se týká přemluvení vlastního těla k této, byť pro nás jinak velmi oblíbené činnosti. Nicméně po ranním rozhýbání zvolna pokračujeme. Tento den je hlavně ve znamení sbírání kontrolních vrcholů, neboť se neúprosně blíží hodina závěru. Zde zjišťujeme, že jsme stihli vystoupit celkem na třicet prachovských vrcholů cestami od V do VIIIa stupně obtížnosti. Jako přespolní a ještě „sváteční“ pískaři jsme se svým výkonem celkem spokojeni a přináší nám celkové 13. místo. Naši kolegové jsou na tom ještě o něco lépe a končí v první desítce startovního pole. Celá akce měla samozřejmě své završení večer v hopsodě, kde se lezlo zřejmě ještě daleko více než celých předchozích 24 hodin.