Španělsko

2.-17.4.1994

2.4. odjezd dopoledne směr Cheb - jedeme v kuse celé Německo, Francii - Provans a spíme kdesi na odpočívadle.

V neděli 3.4. ráno v 8 hodin jsme v Barceloně, prohlídka Gaudího katedrály a drobná snídaně. Pokračujeme do první oblasti, kterou je La Mussara asi 50 km na SZ od Barcelony. Dospáváme, obhlížíme lezení, vaříme…

4.4. velikonoční pondělí! Vstáváme před východem slunce, jdu fotit a na pomlázku. V noci foukalo, a tak máme plný stan žlutého prachu! Štěpán Havelka skučí, že je to tady jako na severočeské šachtě. Šupačka proběhla v pohodě, snídáme a kujeme plány, kdo a s kým co poleze. Pomalu se rozcházíme do skal. Lezeme cesty za 5, nejtěžší cesty 6a, 6b.

V úterý 5.4. lezeme cesty vesměs 6a, 6b.

Ve středu 6.4. ráno je pod mrakem a opět vítr, ale během dopoledne se otepluje. Někteří jdou na vrcholové skalisko, někteří lezou. Jdu s Oťákem Štejnarem, Štěpánem Havelkou, Rikym a Káťou do jeskyně v sektoru Follet. Dolez do ní je cestou Monse za 5. Děláme oheň, opékáme chleba a klobásy, fotíme krajinu, je naprostá pohoda. Navečer se loučíme z La Mossarou a odjíždíme po prašných cestách asi tři hodiny zvláštní pustinou až do skalní oblasti Šourána. Perfektní oblast na ostrohu velkého kaňonu. Nad vesnicí je středověký hrad nebo spíš zbytky strážní tvrze. Protože opět fouká a poletuje hromada prachu, stěhujeme se do jedné hradní místnosti. Zde nefouká, klenba nad hlavou, oheň, povídáme si až do půlnoci.

7.4. čtvrtek. Protože jsme se už delší dobu řádně nemyli, jde nás pár do údolí k říčce udělat důkladnou očistu. Voda je perfektní, jsou tu i ryby i raci, pereme prádlo, sluníme se a pak razíme proti proudu. Je to nádherná krajina - nad hlavou kaňon, který začíná u řeky žulovým podložím, pak jsou červené pískovce, dále pás slepenců a teprve nahoře vápenec, to vše asi 250 výškových metrů!

Nacházíme soutěsku s vodopádem, zavodňovací kanál asi 1,5 km dlouhý. Fotíme a pomalu šlapeme kolem rozbořeného stavení nahoru. Pod vápenci vede naučná stezka asi na 5 hodin chůze. Je tu rozhodně co obdivovat.

V pátek 8.4. lezeme cesty na seznámenou, vesměs 6a, max. 6c. Večer jsme poseděli v hospůdce u vína a kytary.

V sobotu 9.4. odjíždíme směr Montanejos (asi 100 km od Castellonu), hledáme spaní, vodu, obchody… Odpoledne jdu s Otou Štejnarem na ryby. Máme spoustu tloušťů a zážitků. Např. jsme viděli vodní užovky, ondatry a pižmovky vodní. Večer se restují ryby a kecáme u piva.

V neděli 10.4. lezeme v sektoru Pared Negra. Vesměs cesty 6a, 6b a 6c. Navečer se rozhodujeme pro odjezd do oblasti Chulilli (asi 60 km od Valencie na SZ), dojíždíme tam večer ve 22.00 hod. Hledáme tábořiště.

V úterý 12.4. lezeme několik cest 6a až 6c. Odpoledne odpadáme vedrem jako mouchy…

Ve středu 13.4. někteří lezou, já s Otou a Štěpánem opět na koupačku do údolí. Opět pereme, holíme se. Putujeme po okolí. Odpoledne dokupujeme chléb a zeleninu a opět vyrážíme dále na jih do města Ifah. Za tmy nacházíme bezva kemp přímo ve městě u moře. Je to bývalá parcela, ruiny domu, bazén, všudepřítomné kočky, ale přímo pod útesem Peňon de Ifah, který je naším cílem.

Čtvrtek 14.4. Peňon de Ifah je rezervace, hora je opět vápencová a zvedá se přímo z moře a měří nádherných 330 metrů! Od dubna do května se leze pouze v JV sektoru. Cesty od 50 do 300 metrů. Jdeme s Otou Štejnarem na vrchol, úchvatné - moře, ptáci, lodě, pod vámi město a v pozadí hory!

Slaňujeme 100 m do cesty Polvos Magicos, kde se potkáváme se zespoda jdoucími přáteli Havelkou a Luďkem Urbanem. Jsou zde také Italové a Angláni. Pěkný blázinec. Večer spřádáme plány na 8-délkovou cestu za 6a z roku 1987.

V pátek 15.4. ráno ve 3 hodiny začíná pršet. Je po plánech a balíme se k odjezdu domů. Nakujeme ve Valencii potraviny a už ho valíme po dálnici do Barcelony. Kluci se střídají v řízení, na silnicích je dost často vidět bouračky.

V 1.30 v neděli 17.4. jsme opět v Chebu.

Shrnutí:
Sestava:
1. Jiří Šťastný, Luděk Urban, Petr s Drahuškou, Pavel Kopecký, Vlaďka Jaegerová.
2. Riky, Káťa, Dědek Havelka, Meky, Oťák Štejnar.

Ujelo se asi 4 200 kilometrů, 11 bivaků a mraky lezeckých cest.